Směrnice o značení pneumatik

08.12.2008
Euroskop

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Counci on labelling of tyres with respect to fuel efficiency and other essential parametres (unofficial version)

1. Legislativní pozadí

V pozadí dané legislativní iniciativy stojí obecná tendence Evropské unie snižovat emise skleníkových plynů – v tomto případě ze silniční dopravy, jež se v Unii (podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí) podílí na produkci cca čtvrtiny veškerého objemu CO2.

Návrh konkrétně odkazuje – vedle Akčního plánu pro energetickou účinnost či Akčního plánu pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku – zejména na tzv. klimaticko-energetický balík a sekundárně také na (v současnosti rovněž projednávanou) otázku požadavků pro schvalování typu motorových vozidel a otázku emisních standardů u nových osobních automobilů.

Text předpokládá, že vhodné pneumatiky jsou schopny snížit spotřebu automobilů (a tím pádem i produkci skleníkových plynů) až o 30 %, což by mohlo ročně napomoci uspořit až 1,51 Mtoe (milionů tun ropného ekvivalentu). V praxi by to mělo znamenat, jakoby se ročně registrovalo o 3-8 % motorových vozidel méně.

2. Klíčové obsahové body legislativního návrhu

Návrh je založen na integrovaném přístupu ke značení pneumatik. To znamená, že štítek s údaji (srov. Příloha II návrhu) by měl kromě energetické účinnosti (založené na výpočtu vycházejícím z příslušné hodnoty valivého odporu) obsahovat také informaci o přilnavosti pneumatiky za mokra a informaci o externím hluku produkovaném při jejím provozu (pneumatika by potažmo měla být zařazena do jedné z „výkonnostních tříd A až G, známých z elektrospotřebičů a specifikovaných podrobně v Příloze I návrhu).

Důvodem pro volbu integrovaného přístupu byla snaha zabránit situaci, kdy by výrobci (podle Komise) produkovali primárně jen pneumatiky splňující jeden z uvedených parametrů – na úkor dalších dvou. Stejně tak bylo motivací i to, aby obligatorní značení pneumatik mohlo (potenciálně) „suplovat informační funkci cen (spotřebitelé by se – podle Komise – mohli při nákupu nových pneumatik orientovat nejen na základě ceny, ale také na základě kvality; má jít tedy o opatření k podpoře strany poptávky).

Výsledná směrnice by se měla dotknout pneumatik kategorií C1, C2 a C3 (pro osobní automobily, resp. lehké i těžké nákladní automobily) a měla by umožnit poskytování výše zmíněných informací skrze veškerá dostupná média.

Za značení pneumatik a dostupnost požadovaných informací by měli být odpovědni výrobci pneumatik a automobilů a/nebo jejich distributoři (srov. čl. 4-6 návrhu). Dohled by měly realizovat členské státy (srov. čl. 8-10 návrhu).

3. Stav legislativního procesu

Legislativní proces je na samém počátku. Dosud ani nebyla formálně zveřejněna oficiální verze návrhu.

4. Očekávaný vývoj

Po zveřejnění oficiální verze návrhu a jmenování zpravodajů v Evropském parlamentu se očekává projednání textu nejprve výbory a poté plénem. Pak by mělo dojít k projednání návrhu v Radě.

V případě, že nedojde v průběhu legislativního procesu ke změně, měla by výsledná směrnice vstoupit v platnost dvacet dní po svém zveřejnění v Úředním věstníku EU s tím, že členské státy by ji měly transponovat do 1. listopadu 2011 a začít uplatňovat o rok později.

Nejpozději pět let od vstupu směrnice v platnost by měla být realizována její revize (zejména pokud jde o zpřísnění parametrů „výkonnostních tříd A až G, tedy Přílohy I návrhu). Mezitím může dojít i k menším technickým úpravám normy prostřednictvím tzv. komitologie (srov. čl. 11 a 13 návrhu).

Seznam odkazů

Dokumenty

Další odkazy