11.12.2008
Euroskop
V Bruselu se totiž bude rozhodovat o o Lisabonské smlouvě, o reakci na finanční krizi a o osudu zelené revoluce. Jednání na nejvyšší úrovni začne dnes ve 3 hodiny odpoledne, což je poněkud dříve než obvykle, a podle francouzských diplomatických zdrojů se jednání povedou do pozdních pátečních hodin, případně do soboty.
Na začátku summitu se premiéři a prezidenti budou zabývat Lisabonskou smlouvu, která má reformovat instituce EU. Bude to irský premiér Brian Cowen, kdo otevře tuto debatu, a to konkrétně prezentováním analýzy, proč v červnovém referendu Irové smlouvu odmítli. Hlavním bodem Cowenova vystoupení by ovšem měl být návrh, co dál, co je možné pro ratifikaci v Irsku ještě podniknout.
Budoucnost Lisabonské smlouvy
Irsko by tak podle očekávání mělo přijít s návrhem konání nového referenda o Lisabonské smlouvě, které by se mělo uskutečnit zhruba na podzim příštího roku. Irové ho zatím podmiňují zachováním vlastního komisaře a udržením nezávislosti v rozhodování o daních, rodinných, sociálních a etických otázkách. To vše s ohledem na zachování tradiční politiky irské neutrality. Irsko mělo obdržet ujištění předsedající Francie a některých dalších zemí, že jim poskytnou „veškeré nezbytné právní garance. Podle irského tisku by všechny tato témata měla být obsahem deklarace, kterou Irsko přijme vzápětí po ratifikaci.
Francouzská diplomacie se rovněž snaží vyhovět irskému požadavku zachování komisaře, což by znamenalo, že jeden z klíčových prvků institucionální reformy EU by se změnil. Počet komisařů se totiž měl snížit o třetinu. Hlavy některých členských států, včetně českého premiéra Topolánka, zdůraznily, že jakékoliv ústupky se musí týkat všech zemí, nikoliv jen Irska.
Po Lisabonské smlouvě přijde na řadu plán obnovy krizí postižené evropské ekonomiky. Podle návrhu, který vypracovala nedávno Evropská komise, by na podporu hospodářství mělo zamířit asi 200 miliard eur (zhruba pět bilionů korun).
Řešení ekonomické krize
Zatímco tento plán byl „v principu schválen všemi ministry financí EU minulý týden, Německo jako největší ekonomika Unie a některé další země odmítly slíbit, že uvolní více peněz v rámci finančních injekcí, než plánovaly předem. Těžkost dosahování kompromisního jednotného stanoviska v této otázce dokládá i aktuální mediální střet mezi německým ministrem financí a britským premiérem. Steinbrück obvinil britského státníka z bezmyšlenkovitého rozhazování miliard eur, což způsobí významné zadlužení dalších generací v Británii. Jde konkrétně o Brownův krok ke snížení DPH.
Nehledě na tyto odlišné názory se očekává, že se lídři členských zemí EU domluví na podpoře navržených opatření a prosadí je i přes odmítavý postoj většiny domácích opozičních stran.
Klimatický balíček
Za největší problém vrcholné schůzky politici označují takzvaný klimaticko-energetický balíček. Ten obsahuje opatření, která Unii mají dovést k naplnění závazku, že do roku 2020 sníží objem emisí skleníkových plynů o pětinu a o 20 procent zvýší podíl obnovitelné energie. Mezi starými a novými členskými státy ovšem v tomto případě zeje propast. Některé nové členské státy chtějí, aby EU více měla na zřeteli pokrok, kterého při snižování emisí dosáhly od roku 1990. Další země, včetně Česka, zase nechtějí, aby jejich elektrárenské společnosti musely platit za všechny emisní povolenky.
Výborně celou problematiku ilustruje i pozice Německa. Na jedné straně tento stát čelí pokusům nových členských států dosáhnout za snížení svého ekonomického potenciálu kvůli emisím jakési kompenzace, na druhou stranu sama kancléřka Merkelová zdůraznila, že „zelené zákonodárství nesmí ohrozit německá pracovní místa. Podobný přístup má i italský premiér Berlusconi, který uvedl, že „ v případě ohrožení italských národních zájmů, použiji právo veta.
Možný kompromis tak bude pravděpodobně vykoupen mnohými ústupky, které se nejspíše ponesou v duchu emisních povolenek pro některá odvětví „zdarma. Kritici podobných ústupků – především vůči německému a polskému průmyslu – označují snahu francouzského předsednictví o dosažení shody nad klimaticko-energetickým balíčkem za každou cenu za kontraproduktivní.
Pokud by summit neskončil dohodou, což se týká právě hlavně klimaticko-energetického balíčku, je možné, že se před koncem roku uskuteční další vrcholná schůzka. A to nejspíš 28. prosince.
Autor: Euroskop
