12.12.2008
Euroskop
V Bruselu dnes podruhé zasednou k jednacímu stolu představitelé států a vlád zemí Evropské unie. Mělo by dojít k závěrečným doladěním dohody o boji s klimatickými změnami a o Lisabonské smlouvě. Politici se překvapivě shodují, že v obou složitých problémech je dohoda na dosah. Summit by se tak proti předpokladům neměl protáhnout až do soboty.
Na rozdíl od pokroku v jednáních v otázce reformní smlouvy unie šéfové států a vlád ještě nedospěli k dohodě v patrně nejspornějším tématu summitu, jímž je klimaticko-energetický balíček. Ke shodě by ale mohli dospět snad dnes, na kdy byla dnešní jednání o balíčku přeložena.
Irové a Lisabonská smlouva
Unie se snaží dostat ze slepé uličky, kam ji uvrhlo irské „ne a probíhající setkání se snaží situaci odblokovat. Na summitu bylo konečně jasné, že Irové budou referendum v říjnu příštího roku opakovat. Evropská unie se shodla na tom, že všechny členské státy budou mít minimálně do roku 2014 i nadále svého komisaře. Dohoda by měla napomoci tomu, aby Irové v opakovaném referendu podpořili Lisabonskou smlouvu
Podle aktuálního znění chystané dohody by příští komise měla mít stejný počet členů jako nyní. Po roce 2014 by se ale jejich počet zredukoval tak, že by odpovídal dvěma třetinám členských zemí bloku. Tomu by se však zabránilo zvláštním dodatkem, který by se mohl předložit ke schválení s nějakou jinou smlouvou, například o přistoupení Chorvatska.
Podle Vondry by toto rozhodnutí unie bylo jakýmsi morálním závazkem, který by byl vysloven před druhým irským referendem, avšak realizován až po něm. Bude to jakýsi cukr pro Irsko, který, pokud by se proměnil v realitu, tak by osladil život i těm dalším malým a středním zemím, které by upřednostnily princip jedna země-jeden komisař, poznamenal Vondra.
Irové chtěli po Unii záruky ve čtyřech oblastech. Kromě zachování svého komisaře požadovali i ujištění pro oblast daní, potratů či tradiční irské neutrality. Přesná podoba záruk se ještě bude dolaďovat. Ty tři věci jsou jak v Lisabonské smlouvě, tak v těch předcházejících smlouvách v zásadě garantovány. Ale jsou jaksi skryty a plánovaná deklarace je může přivést na světlo boží, tak aby bylo všechno nad slunce jasné, řekl Vondra.
Lisabonská smlouva se dnes stala také předmětem ostré výměny názorů mezi francouzským prezidentem Sarkozym a jeho polským kolegou Kaczyńským. Kaczyński, jehož podpis je nutný k tomu, aby byla ratifikace smlouvy v Polsku uzavřena, ji odmítá podepsat s odůvodněním, že musí počkat, až jak se rozhodnou Irové. Francouzská hlava státu pak údajně prohlásila, že polský prezident by se neměl schovávat za záda Irska a že Polsko by mělo samo převzít za sebe odpovědnost.
Ve stejný den, kdy se EU přiblížila na dosah shodě o Lisabonu, známý odpůrce smlouvy, irský milionář a šéf hnutí Libertas Ganley na tiskové konferenci oznámil, že bude příští rok kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu. Hnutí chce kandidovat v co nejvíce členských zemích, pravděpodobně i v Česku. Volby do EP podle Ganleyho budou referendem o další podobě Unie. Ganleymu vadí údajný nedostatek demokracie v Evropské unii, který podle něj odráží i Lisabonská smlouva o reformě unijních institucí, a to, že o jejím přijetí kromě Irska nemohli rozhodnout hlasováním obyvatelé EU.
Ekonomická obnova
Evropští lídři se naopak podle očekávání dohodli na plánu obnovy evropské ekonomiky postižené krizí. Ten počítá s finanční injekcí ve výši 200 miliard eur, tedy více než pět bilionů korun. Pomoc by přitom neměla jít jen velkým podnikům a bankám, ale i menším firmám a lidem.
Plán vedle finanční injekce obsahuje například kroky k posílení zaměstnanosti či zlepšení situace malých a středních podniků. Dalšími body plánu jsou podpora investic do výzkumu a vývoje, zejména pak do ekologicky šetrných technologií, rozvoj infrastruktury či rozsáhlé partnerství veřejného a soukromého sektoru, hlavně v automobilovém průmyslu nebo ve stavebnictví. Návrh se zabývá i regulací finančních trhů na evropské i globální úrovni a podporou rozvojových zemí.
Vzhledem k tomu, že plán počítá s masivní finanční injekcí, je velmi pravděpodobné, že státy minimálně v příštím roce prohloubí své rozpočtové deficity, což by mohlo vést k porušení unijních pravidel pro hospodaření. Evropská komise již nicméně uvedla, že pravidla jsou dostatečně flexibilní a že v případě hluboké krize, jako je ta současná, od nich lze dočasně upustit.
Klimatický balíček
Zřejmě nejvíce práce evropské státníky ještě čeká na takzvaném klimaticko-energetickém balíčku. Součástí tohoto balíčku návrhů je i reforma současného systému obchodování s emisními povolenkami. Z návrhu, vyplývá, že česká energetická společnost ČEZ možná v roce 2013 dostane 70 procent povolenek na vypouštění oxidu uhličitého (CO2) zdarma. Podle původního záměru Evropské komise si měla všechny povolenky kupovat.
Nyní podniky většinu povolenek, z nichž každá představuje tunu CO2, dostanou zdarma. V roce 2013 by se měl systém změnit, přičemž elektrárenské firmy by si podle původního návrhu musely nakupovat hned sto procent povolenek. Proti tomu se ale postavily některé členské státy včetně Česka, které to před summitem označilo za zásadní věc.
Francouzské předsednictví však nadále navrhuje, aby některé elektrárenské společnosti (včetně českého ČEZu) mohly v roce 2013 dostat až 70 procent povolenek zdarma.
Podle návrhu, který dnes budou šéfové států dolaďovat, by množství povolenek, které si elektrárenské firmy budou muset nakupovat, bude postupně stoupat až do roku 2019. Nárok na úlevy pro elektrárenské společnosti mají mít mimo jiné země, které více než 30 procent energie produkují z pevných fosilních paliv, což platí zejména pro uhlí, a zároveň jejich HDP na obyvatele v tržních cenách nepřesahuje 50 procent unijního průměru. Do této skupiny států se vejde i Česká republika, Polsko a další.
Úlevy mají ovšem odrážet i úsilí, které jednotlivé členské státy učinily v boji s klimatickými změnami od roku 1990. Země, jejichž objem emisí skleníkových plynů klesnul od té doby o více než 20 procent, mají mít nárok na další povolenky zdarma. Francouzi navrhují, aby na tento účel byly vyčleněny zhruba dvě procenta ze všech povolenek v EU. Česká republika by z dvouprocentního podílu měla získat čtyři procenta. Nárok na podobnou pomoc má celkem devět členských států EU. Dalších deset procent ze všech emisních povolenek by měly získat chudší státy. Tyto kritéria pro změnu splňuje 19 členských států EU.
Autor: Euroskop
