29.12.2008
čtk
Česká diplomacie se staví za klidné řešení blízkovýchodního konfliktu. Současně ale má pochopení pro izraelské ozbrojené akce a v poslední době zesiluje snahu o prohlubování vztahů ČR i celé EU s Izraelem. Vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra letos v červnu řekl, že právě intenzivnější jednání unie s židovským státem bude patřit mezi priority českého předsednictví EU. Premiér Mirek Topolánek se pak při březnové návštěvě Blízkého východu vyslovil pro aktivnější zapojení ČR do mírového procesu v této oblasti.
Předseda české vlády ale tehdy také podpořil izraelský boj proti terorismu. Podobná slova volil nyní i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v reakci na současné izraelské bombardování pásma Gazy, které ovládá radikální hnutí Hamas. Podle šéfa české diplomacie má Izrael právo bránit se proti útokům na osady, kde žije civilní obyvatelstvo. Hamas se totiž podle ministra útoky na izraelské osady sám vyřadil z politického dialogu. Schwarzenberg zároveň zdůraznil, že jednání mohou začít pouze za předpokladu, že obě strany obnoví klid zbraní.
Obdobný postoj zastávala i koalice pod vedením sociální demokracie, která v Česku vládla v letech 2002 až 2006. Například v létě 2006, během bojů v Libanonu, označila česká vláda právo Izraele na sebeobranu za legitimní. Zároveň ale vyzvala izraelskou armádu k omezení útoků na civilisty a infrastrukturu. To, že každý stát má právo bránit své území a občany, prohlásil v prosinci 2004 během návštěvy Jeruzaléma i tehdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda. Několik měsíců předtím ale Svoboda také řekl, že uznává právo Palestinců na samostatný demokratický stát.
Vyvážený postoj k oběma stranám konfliktu podporuje i český prezident Václav Klaus. Během své státní návštěvy Izraele v září 2005 navíc označil za odvážné rozhodnutí izraelské stažení z pásma Gazy, které už dříve uvítala i česká diplomacie, a odsoudil teror z palestinské strany. Klaus tehdy také řekl, že Česká republika sice není klíčovým hráčem mírového procesu na Blízkém východě, bude ale pomáhat k vyváženému přístupu EU k izraelsko-palestinským problémům.
Některé kroky či výroky českých představitelů ale v minulosti vyvolaly znepokojení, a to zejména na palestinské či arabské straně. Například v srpnu 2006 přinesl tisk kuloární informace o tom, že arabští diplomaté byli pobouřeni českými kroky, které přispěly k zablokování unijní výzvy k okamžitému příměří ve válce v Libanonu. Oficiálnější podobu měla v dubnu 2002 reakce palestinské ambasády na hlasování ČR v Komisi OSN pro lidská práva. Český zástupce tehdy hlasoval proti rezoluci odsuzující Izrael mimo jiné za hromadné zabíjení Palestinců.
Větší pozornost pak přitáhly výroky někdejšího sociálnědemokratického premiéra Miloše Zemana. Začátkem roku 2002 vyvolal nevoli v arabském světě a odmítavý postoj Evropské unie jeho rozhovor pro izraelský deník Haarec, ve kterém přirovnal Jásira Arafata k Adolfu Hitlerovi a připustil odsun Palestinců, pokud nepřistoupí na izraelské mírové podmínky. Zeman nejprve tvrdil, že jeho vyjádření zkreslili novináři, později vše svedl na svou nedokonalou angličtinu.
Ještě v dubnu 2002 nicméně Zeman řekl, že dokud Palestinci nezastaví teroristické akce proti Izraeli, nemají právo na nezávislý stát stejně, jako neměli sudetští Němci v roce 1938 právo na připojení k Německu. Zemanův ministr zahraničí Jan Kavan přitom výrazně podporoval vyvážené jednání s oběma stranami. Vždy a všude jsme vystupovali v rámci principu vyváženosti. Proto jsme nepodpořili jednostranné a nevyvážené rezoluce OSN, řekl v květnu 2002.
Autor: Euroskop
