29.12.2008
čtk
Třináct prezidentů, dva panovníky a dvě světové války přežila koruna na Slovensku, ať už se jí říkalo uherská korona, československá koruna či slovenská koruna. Od ledna, kdy Slovensko vstoupí do eurozóny, jí nahradí jednotná evropská měna – euro.
Prvních 16 lednových dnů nového roku budou Slováci moci ještě v obchodech platit kromě eura i korunami, vráceno by však měli dostat již jen v eurech (po dohode se zákazníkem může obchodník vrátit i koruny). Ceny v korunách a eurech budou obchodníci muset povinně uvádět do konce příštího roku. Vyměnit bankovky lze do konce roku 2009 v obchodních bankách, ale pak už jen v Národní bance Slovenska (NSB). Slovenské mince bude možné vyměňovat v bankách do konce června 2009 a v NSB pět let (tedy do konce prosince 2013).
Zatímco bankovky jsou pro všechny státy eurozóny stejné a jejich výtvarné pojetí i technické parametry musí dodržet všechny země, u mincí mají země možnost volby, ale jen u rubové strany (lícová strana mincí musí být také jednotná). Slovensko vybralo pro své euromince slovenský státní znak – dvojitý kříž na trojitém vrchu, Bratislavský hrad a tatranský vrch Kriváň. Kříž bude zobrazen na mincích v hodnotě jedno a dvě eura a hrad a Kriváň budou na drobnějších eurocentech.
Slovenské euromince začala razit letos v srpnu mincovna v Kremnici, která hodlá do konce prosince vyrazit půl miliardy euromincí o celkové váze téměř 2406 tun. Euromince vyrábí na lisech, které razí rychlostí 750 mincí za minutu. Kovy získané roztavením slovenských korun a haléřů se pro výrobu eura používat nebudou, protože jsou, s výjimkou desetikorun, vyrobené z ocele a euromince se vyrábějí ze speciální slitiny.
Mezi první mince, které se na území dnešního Slovenska objevily, patřily ve čtvrtém století před naším letopočtem tetradrachmy z říše Alexandra Velikého, které se staly vzorem prvních keltských platidel. Po začlenění území do Uherského státu v 11. století se začalo s výrobou mincí v Bratislavě a Nitře. Velké mince, které se razily ve 12. a 13. století se po měnové krizi začaly zmenšovat až na miniaturních devět milimetrů. Posléze vzniklo i zajímavé domácí platidlo – sekané stříbro – obchody místo mincí přijímaly malé kousky stříbra.
Od počátku 14. století začalo Slovensko produkovat mince, které znali v celé Evropě – legendární kremnické dukáty, které obsahovaly až 90 procent zlata a razily se v Kremnici. Poslední dukáty jako státní platidlo se v Kremnici vyrobily v roce 1881. O sjednocení měnového systému se pokusila rakousko-uherská monarchie v roce 1892 (do té doby kolovaly na území Slovenska peníze z různých zemí), kdy se začaly razit krone pro rakouskou část a korona pro uherskou část. Jednotnou měnou byla ale až československá koruna, na jejímž hrobě vznikly v roce 1993 koruny dvě – česká a slovenská.
Pro rychlou cestu do eurozóny se Slovensko rozhodlo za předchozí vlády Mikuláše Dzurindy, která schválila v září 2004 strategii přijetí eura, v níž počítala s rokem 2009. V létě 2005 přijala vláda Národní plán zavedení eura a týž rok v listopadu země překvapivě vstoupila do režimu ERM-II. Po nástupu nové vlády v srpnu 2006 potvrdil cíl přijmout euro v roce 2009 i premiér Robert Fico. Loni v listopadu slovenský parlament schválil zákon o přechodu země na jednotnou evropskou měnu a v březnu pak země oznámila, že splnila nominálně všechna kritéria vstupu, a požádala o dobrozdání Evropskou komisi (EK).
Po doporučení EK i Evropské centrální banky ze začátku května schválili v červnu přijetí eura na Slovensku ministři financí i summit EU. Tečku udělali 8. července unijní ministři financí, když rozhodli o konverzním kurzu 30,126 slovenských korun za euro. V září se Slovensko (zatím jako pozorovatel) poprvé účastnilo jednání takzvané euroskupiny, tedy zasedání ministrů financí eurozóny.
Autor: Euroskop
