Jaké jsou výzvy bezpečnostních strategií v EU?

08.01.2009
Euroskop

Ve čtvrtek se v Praze v budově Poslanecké sněmovny PČR konala konference s názvem Evropský model bezpečnosti. Tématem jednoho z panelů byly různé národní bezpečnostní strategie v EU. Na příkladě Německa, Velké Británie, Francie a České republiky přítomní experti demonstrovali odlišnosti národních pojetí bezpečnosti a shodli se, že je na čase definovat jednotnou evropskou bezpečnostní strategii.

Kromě evropské bezpečnostní a obranné politiky se totiž žádný dokument společnou bezpečností nezabývá. Lidská bezpečnost je tváří v tvář současné situaci v Gaze palčivou otázkou. Jak vypadají představené národní koncepty?

Německo je podle Thomase Bauera z Mnichovského institutu bezpečnostních studií příkladem země, která pevně definovanou bezpečnostní strategii nemá. Od roku 1993 se na zahraničních misích podílí 500 000 vojáků, ale pro samotnou mateřskou zemi žádný konkrétní dokument neexistuje. Podobná situace nastala v České republice, kde sice jakýsi dokument existuje, ale význam armády podstatně snižuje i velmi nízké procento HDP (1,4%), které ze státního rozpočtu na zbrojení jde. Podle Vladimira Karaffa z Centra bezpečnostní politiky UK se tak hlavním českým bezpečnostním pilířem stalo členství v NATO a spolehnutí se na síly Aliance. Na závěr Francie zastává extrémně konservativní postoj a její bezpečnostní prioritou je udržet se mezi jadernými velmocemi. Podle Genevieve Schmeder Francie potřebuje zakotvení do evropského projektu a nespoléhat se na transatlantické vazby.

Jakým výzvám kromě národní nejednotnosti podobný evropský projekt čelí? Jednak jde o odlišné vyzbrojení armád a vůbec o samotný fakt (ne)existence profesionalizované armády. Další problém viděli experti v přerodu ozbrojených sil evropských států na jakési jednotky krizového managementu, které se podílejí na různých zahraničních misích, jejich případné obranné působení je ovšem diskutabilní. A konečně třetí výzvou je veřejné mínění. Na příkladě Německa demonstroval Bauer, jaké problémy se schvalováním mandátu už jen na tyto v podstatě mírové mise německý parlament má. Odpor občanů k angažování se skrze armádu tak může představovat významnou překážku pro vznik jednotné koncepce evropské bezpečnostní politiky.

Jak to tedy s jejím případným vytvořením vypadá? Všichni panelisté se shodli, že je jednotná úprava potřeba. Současně podtrhli extrémně náročné sjednocování názorů, jak jsme viděli – bezpečnostní koncepty se země od země různí. EU by si tak měla uvědomit nezbytnost alespoň započetí podobného procesu, a to pod velmi silným a důrazným vedením, které bude informovat občany a dávat jim na vědomí, že bezpečnostní otázky Evropy jsou otázkami jejich osobní lidské bezpečnosti.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek