Petr Kolář, Lidové noviny, 21. ledna 2009
Mirek Topolánek bývá od svého nástupu do čela občanských demokratů často titulován jako „dítě štěstěny“. Zdá se, že mu tento titul bude náležet i po vzniku několika euroskeptických stran, které byly v době prosincového kongresu pokládány za možnou hrozbu pro nejsilnější vládní stranu.
Pro ODS totiž zatím nepředstavuje závažné nebezpečí ani „nová Unie svobody jak Topolánek před kongresem nazýval seskupení okolo někdejšího poradce prezidenta Václava Klause Petra Macha, ani tuzemská pobočka celoevropského hnutí irského „pana NE Declana Ganleyho, které si v Česku zaregistroval bývalý televizní magnát Vladimír Železný.
Občanští demokraté si naopak mohou mnout ruce: výše zmíněná seskupení se totiž o euroskeptické pravicové voliče servou především mezi sebou. Topolánkova strana, kterou volí převážně pravicoví, ale Evropské unii naklonění voliči, tak může zůstat v klidu. Mnohem většími odpůrci unie jsou totiž voliči ČSSD. A jak říká lídr ODS do eurovoleb Jan Zahradil: „Asi nám to část voličů odebere, ale o minimálně stejný počet voličů přijdou i sociální demokraté.
Železný není Ganleyho kůň
Velmi trpkou pilulkou musí být Železného aktivita při zakládání Libertas. cz především pro Petra Macha a jeho Stranu svobodných občanů (SSO). Celá strana, která je právem pokládána za novou hračku zhrzeného prezidenta Klause, je totiž postavena především na odmítání Lisabonské smlouvy a prosazení referenda o přijetí eura.
Sám Mach se od počátku netajil tím, že do eurovoleb hodlají vstupovat jako součást Ganleyho hnutí. Symbolické přitom je, že s představováním receptů na řešení tuzemských problémů se Mach při oznámení vzniku SSO příliš neobtěžoval. Jenže v dostizích o to, kdo získá nálepku Ganleyho hnutí, nakonec zvítězil Železný. Tedy alespoň formálně. Českou pobočku Libertas si s požehnáním bruselské centrály strany nechal zaregistrovat.
Otázkou zůstává, zda bývalý šéf TV Nova bude v samotných volbách hnutí také reprezentovat coby lídr kandidátky. A tady vše nasvědčuje, že nikoliv.
Původní vize Declana Ganleyho totiž byla, že do národních poboček Libertas nebude tahat v daných zemích již „provařené politiky, natož lidi, u nichž není problém zpochybnit jejich morální autoritu. To by přitom v případě Železného dokázal téměř každý druhý Čech: stačí pouze použít formulku o deseti miliardách, o které stát přišel v arbitráži kvůli Železného Nově.
Navíc se podle informací z Bruselu proslýchá, že Declan Ganley Vladimíra Železného sice respektuje a bere jako „užitečného člověka, jinak ho ovšem příliš „nemusí. Už samotný fakt, že mu dal při zakládání Libertas.cz přednost před Klausovým Machem, je proto poměrně překvapivá. Všeobecně známý prezident Klaus, jehož stigmatu se Machova SSO nezbaví, by totiž mohl být jedním z Ganleyho trumfů v rámci celoevropského tažení proti Lisabonské smlouvě.
Ovšem mezi Ganleym a Klausem je přes shodný postoj ke smlouvě jeden zásadní rozdíl: irský pan NE je totiž na rozdíl od českého prezidenta v zásadě evropským federalistou.
Ganleyho tlačí čas
Po bitvě o euroústavu by tak mohl aktivizovaný Klaus Ganleymu spíše překážet. Navíc se nabízí ještě jeden pohled: zakladatel Libertas oznámil, že chce národní kandidátky v sedmadvaceti členských státech unie představit už v březnu. Čas tedy neúprosně tlačí. Zvlášť když národní pobočky Libertas jsou zatím etablované pouze v Irsku, Velké Británii a nyní v Česku. Z ostatních států je zájem spíše vlažný. Až na Polsko a Slovensko, kde by mělo být hnutí zaregistrováno už příští týden.
Vzhledem k tomu, že Ganley potřebuje, aby jeho hnutí bylo v pohybu, je tedy možné, že po Železném sáhl coby po schopném organizátorovi, jehož úloha by měla skončit tím, že exšéf Novy v Česku sežene nutnou tisícovku podpisů, pobočku hnutí založí a pak se bude dál nezúčastněně věnovat vlastní straně Nezávislí demokraté. V tom se ovšem irský milionář zřejmě přepočítal. Železný bude zjevně chtít oba subjekty nějakým způsobem propojit, o čemž svědčí i fakt, že na adrese sídla Libertas.cz je k zastižení maximálně podnikatel ve stavebnictví a někdejší předseda revizní komise Nezávislých demokratů Jan Fuka, který se k projektu odmítá jakkoliv vyjadřovat.
Pomineme-li, že se v Evropě k Libertas hlásí značně nesourodé skupiny od levice po krajní pravici – a případná shoda postojů v Evropském parlamentu se tak zužuje na odmítání Lisabonské smlouvy -je vůbec otázkou, zda má Ganleyho hnutí šanci v eurovolbách uspět. Po Železného převzetí otěží v tuzemské pobočce hnutí o tom lze s úspěchem pochybovat.
Autor: Petr Kolář