23.01.2009
čtk
Kontroverzní tábor byl založen na této americké základně na Kubě v roce 2002 a byly v něm zadržovány osoby zajaté v rámci boje s terorismem. V současnosti v něm zůstává ještě 248 vězňů; část z nich má být souzena civilními soudy USA, proti části ale neexistuje dostatek důkazů, aby mohli být před soud postaveni. Jak ale varují někteří pozorovatelé, to ještě neznamená, že jde o osoby nezúčastněné či nevinné. Byly zadrženy při válečné operaci a účelem jejich zadržování nebylo shromáždit proti nim důkazy, ale vyřadit je z boje a získat od nich rozvědné informace. Proto o ně jejich původní vlasti často nestojí. Pro jiné, kteří spolupracovali, zase představují nebezpečí jejich původní země.
Proto USA hledají podle dostupných zdrojů útočiště pro asi 50 vězňů z Guantánama. Portugalsko, Španělsko a Francie již přijetí některých přislíbili, za Německo tak učinil ministr zahraničí, ale ministr vnitra to odmítl, takže postoj Berlína je nejasný. Ministři zahraničí zemí EU mají o problému jednat v pondělí na schůzce v Bruselu.
Rakouská vláda vyloučila možnost, že by na své území přijala některé z vězňů propuštěných z amerického vězeňského tábora v Guantánamu. Řekl to dnes v rakouském rozhlasu ministr zahraničí Michael Spindelegger. V obdobném smyslu se již o den dříve vyjádřil kancléř Werner Faymann.
Kdo problém vyvolal, ten jej musí také vyřešit, řekl Spindelegger. Pokud jde o bezúhonné osoby, nestojí přece nic v cestě tomu, aby našly svou budoucnost ve Spojených státech, dodal. Obdobně se ve čtvrtek před poslanci parlamentu vyslovil kancléř Werner Faymann. Zdůraznil ale, že Washington se poté, co prezident Barack Obama vydal nařízení do roka vězeňský tábor v Guantánamu uzavřít, zatím na Rakousko s žádnou žádostí o přijetí propuštěnců z Guantánama neobrátil.
Pokud jde o případné přijetí některých vězňů Českem, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na adresu Američanů ve středu neoficiálně prohlásil, že oni si je pochytali, tak ať se o ně taky postarají. Zároveň dal ale najevo, že v případě oficiální žádosti Washingtonu se česká vláda bude věcí zabývat. Předem by však chtěla od Washingtonu slyšet, kolik osob z Guantánama přijmou na své území samy USA.
Rozhodnutí prezidenta Obamy zrušit věznici vyvolává spor v německé vládě velké koalice. Zatímco sociálnědemokratický (SPD) ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier Obamovi přímo nabídl, že se Německo bývalých vězňů ujme, konzervativci (CDU/CSU) se k takové možnosti staví s mnohem větší obezřetností. Kancléřka Angela Merkelová (CDU) se k záležitosti zatím nevyjádřila.
Steinmeier už před několika týdny Obamovi v otevřeném dopise nabídl, že Německo se části bývalých vězňů ujme. Tento postoj však naráží na prudkou kritiku v CDU/CSU. Mimoprávní charakter tábora v minulosti kritizovali mnozí němečtí politici, včetně ministra vnitra Wolfganga Schäubleho (CDU), který je však v nynějším sporu o zajatce zastáncem opatrnějšího přístupu. Schäuble totiž Steinmeierovi zazlívá, že vůbec neměl právo Obamovi cokoli nabízet, rozhodnutí v těchto záležitostech totiž podle něj náleží do kompetence spolkového ministra vnitra a jeho 16 zemských resortních kolegů.
Během sedmi let od otevření věznice byly na Guantánamu drženy stovky zajatců podezřelých z terorismu, z velké části bez oficiálního obvinění.
Ve svém výnosu, jenž předpokládá uzavření Guantánama do roka, však nová americká administrativa nepřímo naznačuje, že tábor bude možné zrušit jen v případě, že bude postaráno o zajatce. Tím roste tlak i na evropské státy, aby nabídly pomoc hlavně při řešení situace těch zadržovaných, kteří nebyli pravomocně odsouzeni, zároveň se však nemohou vrátit ani do svých vlastí.
Autor: Euroskop
