30.01.2009
Euroskop
Finanční krize neovlivní poskytování rozvojové pomoci Evropské unie. Na neformálním setkání, které řídil náměstek ministra zahraničí Jan Kohout, se na tom shodli evropští ministři pro rozvojovou pomoc. Unie se dříve jako celek zavázala, že do roku 2010 věnuje chudým zemím pomoc ve výši 0,56 procent HDP.
V současné době dává EU na pomoc ve světě kolem 0,4 procent HDP. Kohout uvedl, že závazky rozvojové pomoci členských států platí i přes finanční krizi, zatím ale není možné očekávat jejich ostrý nárůst. Pode Kohouta se dá ušetřit lepší koordinací pomoci. Příkladem je začínající spolupráce v rámci Visegrádu.
EU pomůže na východě
Zástupci Světové banky a OECD uvedli, že zpomalení světové ekonomiky nejvíce dopadne na subsaharskou Afriku. Hrozba propadu do chudoby hrozí také řadě lidí v Číně, Indii a jihovýchodní Asii. Ministři podpořili větší zastoupení rozvojových zemí v mezinárodních finančních organizacích. Předsednictví hodlá zajistit, aby doporučení rozvojových ministrů byla slyšet i během dubnového jednání skupiny G-20 v Londýně.
Česká republika vnesla na jednání možnost východní dimenze rozvojové pomoci EU, například pro Moldavsko. „Můžeme dělat více než děláme dnes, podpořil eurokomisař pro rozvojovou a humanitární pomoc Louis Michel českou iniciativu. Podle Kohouta měla testovací diskuse mezi ministry ohlas a Česko bude spolu se Švédskem a Evropskou komisí pokračovat v jejím konkrétním naplňování.
Rozvojová pomoc a demokratizace
Z finské strany přišel návrh na možnou koordinaci rozvojové pomoci mezi EU a Spojenými státy, který zapadl do volání po větší efektivitě pomoci. Podle místopředsedy výboru Evropského parlamentu pro rozvoj Thijse Bermana může mít finanční krize nakonec i pozitivní efekt pro budoucnost, protože přispěje k omezení roztříštěnosti humanitárních organizací a podpoří pravidlo, aby se každá země soustředila v pomoci na to, co umí nejlépe.
Česká republika a Švédsko vnesly na jednání v Praze i téma tzv. „democratic government, která propojí rozvojovou pomoc se snahou o demokratizaci příjemců pomoci. „Nechceme upadnout do moralizování a paternalismu, zdůraznil Michel. Podle komisaře spolu ale rozvoj a demokratizace souvisí. Komise proto vytvoří seznam parametrů, díky kterým bude existovat přehled, v jakých zemích došlo díky rozvojové pomoci k pokroku. Umožní to rovněž sjednotit pojmový slovník ministrů zahraničí i rozvojové pomoci.
Otevření Gazy pro pomoc
Ministři během jednání rovněž podpořili rychlé řešení humanitární situace v pásmu Gazy a konání dárcovské konference v Egyptě, která se zřejmě uskuteční začátkem března. Mnohé evropské země již nyní potvrdily, že poskytnou humanitární, rehabilitační a rekonstrukční pomoc. O konkrétních částkách ministři nehovořili. Jistých je zatím 58 milionů eur od Evropské komise, které slíbil komisař Michel při nedávné návštěvě Gazy.
Ministři, v souladu se závěry poslednho GAERC, vyzvali Izrael k otevření všech přechodů pro humanitární pomoc. Podle Michela jsou v současnosti na pomoci mezinárodních organizací závislí téměř všichni obyvatelé Gazy.
„Dnes jezdí do Gazy 100-120 kamionů s pomocí, potřeba je tak 600, řekl komisař. Michel upozornil, že Izrael musí umožnit do Gazy nejen přísun léků, ale i dalšího vybavení pro znovuobnovení elektřiny a vody nebo pro fungování lékařských přístrojů v nemocnicích.
Autor: Euroskop
