09.02.2009
Euroskop
Nad jednotným trhem se stahují mraky. Ačkoliv se Evropané povětšinou vyhnuli zjevným protekcionistickým opatřením, varovné signály podle the Economist z 5. února ukazují, že evropští politici hájí především svá národní hospodářství.
Zastánci volného obchodu by si podle the Economist měli zapamatovat nápis, který visí u francouzských železničních křižovatek: jeden vlak může zakrývat jiný. Můžeme vidět mnoho alarmujících známek přicházejícího protekcionismu. Ty největší hrozby pro jednotný evropský trh však jsou skryty za nimi.
Zjevné známky přicházejícího protekcionismu
Nejdříve se the Economist zaměřil na viditelné přijíždějící vlaky, kteří zvěstují přicházející protekcionismus. Francouzský prezident, podle the Economist ukázka vlaku v lidské podobě, naznačil, že miliardy eur ze záchranného balíčku pro francouzský průmysl by měly být podmíněny udržením produkce ve Francii. Dokonce mluvil o tzv. buy French opatření, podle kterého by podpora automobilovému průmyslu byla podmíněna používáním pouze francouzské oceli.
Ve Španělsku, Británii a Řecku zase politici tlačí na bankéře, kterým poskytli pomoc, aby nejdříve půjčovali domácím firmám. Další spor vypuknul poté, co italští a portugalští pracovníci byli najati v britské rafinérii a britský ministr následně požadoval změny evropského práva, aby cizinci nemohli brát práci Britům.
Skryté hrozby společnému trhu v EU
Nicméně doposavad se politici, kteří hlásají nutnost chránit domácí pracovní místa, v detailech záchranných plánů vyhnuli přímým výzvám evropským pravidlům pro hospodářskou soutěž a státní pomoc. Přesto však se nebezpečí pro volný trh podle the Economist nepozorovatelně plíží.
Minulý měsíc Evropská komise poprvé od roku 2007 obnovila vývozní dotace na mléčné výrobky. Jelikož obdobně jako ceny mléka klesají i ceny olivového oleje, Itálie požaduje, aby byl přidán na seznam potravin vykupovaných za veřejné finance a rozdávaných chudým. Řecko chce uklidnit protestující zemědělce balíčkem podpor ve výši 500 milionů eur. Nicméně je možné, že tento plán neschválí Evropská komise.
The Economist připomíná, že skutečnost, že každý záchranný plán sestává především z projektů na podporu infrastruktury, má svůj důvod. Cituje nejmenovaného významného představitele, podle něhož to „minimalizuje risk, že veřejné peníze se dostanou za hranice státu. Pokud by se státy snažily zvýšit spotřebu například snížením daní, mnoho financí by mohlo jít na dovezené zboží.
Základním kamenem jednotného trhu je podle the Economist myšlenka, že veřejné zakázky by měly být otevřeny všem evropským firmám. Soutěž by tak nutila domácí firmy být konkurenceschopné a zajistit dobré využití peněz daňových poplatníků. Nyní je tento argument zpochybňován. Úředníci Komise hlásí o politickém tlaku na zvýšení hranice od které musí být veřejné zakázky podrobeny celoevropskému výběrovému řízení. V současnosti je tato hranice 5,15 milionů eur.
Je jednotný trh cílem EU?
Evropská konfederace odborových svazů navrhla sociální protokol, který chce přidat k nové evropské smlouvě. Podle něj jednotný trh není cílem sám o sobě, ale musí jej vyvažovat sociální pokrok.
To by však podle the Economist postavilo proti sobě nové a staré členy EU a nahrálo ekonomickým nacionalistům. Jak se krize bude prohlubovat, půjde podle the Economist o hodně. Bez značné dávky ostražitosti může jednotný trh vykolejit.
Autor: Euroskop
