12.02.2009
čtk
Evropská unie má zájem o přímé dodávky ropy a zemního plynu z Kazachstánu a dalších středoasijských zemí. Po jednání s kazašským premiérem Karimem Masimovem to řekl šéf předsednictví EU Mirek Topolánek. Jeho protějšek však zdůraznil, že středoasijská země musí zohledňovat zájmy všech stran, tedy i Ruska, které zajišťuje přepravu většiny kazašské ropy a plynu.
Po nedávné zkušenosti s přerušením dodávek plynu z Ruska kvůli jeho obchodním sporům s Ukrajinou bude podle Topolánka EU chtít zvýšit dodávky z Norska, severní Afriky, střední Asie, Iráku i z Ruska. Premiér zdůraznil nutnost získat více zdrojů i dodavatelů této klíčové suroviny.
Unie sází hlavně na plynovod Nabucco, který má ročně přepravovat asi 30 miliard krychlových metrů plynu především z Turkmenistánu a Ázerbájdžánu. Tyto země Topolánek během své dvoudenní cesty po střední Asii navštíví v pátek.
Masimov však přání EU dostat se ke kazašskému plynu bez prostředníků nepřímo odmítl. Je nutné zohledňovat zájmy všech stran, uvedl s odkazem na nedávná jednání Kazachstánu v Moskvě. Rusko podepsalo před dvěma roky s Kazachstánem a Turkmenistánem dohodu o vybudování plynovodu podél Kaspického moře. Nová cesta má umožnit Moskvě zachovat si i v příštích letech výlučnou kontrolu nad toky středoasijského plynu do střední a západní Evropy.
Právě území Ruska se má vyhnout takzvaný jižní energetický koridor, který by měl do Evropy přivádět plyn ze střední Asie, a snížit tak závislost Unie na tranzitu z Ruska a Ukrajiny. Je to jedno z bolavých míst našich vztahů, komentoval kazašský premiér otázku dodávek do Evropy.
Za vybudování Nabucca lobbuje i české předsednictví EU, které v květnu chystá k jižnímu koridoru uspořádat v Praze summit zúčastněných států. Plynovod však zatím nezískal jednoznačnou podporu od velkých členských států Unie a chybí mu navíc souhlas všech dodavatelských zemí, o jejichž přízeň musí Unie v regionu soupeřit nejen s Ruskem, ale i Čínou.
Nabucco však není jediným projektem, který chce středoasijský plyn dopravovat do Evropy. Konkurenční podnikem je plynovod South Stream, za níž stojí hlavně ruský energetický gigant Gazprom. Ten má vést pod Černým mořem do Bulharska, odkud bude pokračovat do Itálie.
Moskva připravuje rovněž severní plynovod Nord Stream, jenž bude dopravovat plyn z Ruska po dně Baltu do severního Německa. To se příliš nelíbí Polsku a pobaltským republikám, které se bojí, že by je Rusko mohlo odstavit od dodávek, aniž by to pocítila západní Evropa.
Topolánek však dnes zdůraznil, že projekty Nabucco a Nord Stream nejsou konkurenční, ale komplementární. O tom, který z plánovaných plynovodů nakonec vznikne, podle něj rozhodnou hlavně finance a bezpečnostní aspekty.
Původně se předpokládalo, že výstavba Nabucca bude stát 4,5 až pět miliard eur, nyní se odhadovaná částka v eurech pohybuje těsně pod osmi miliardami. Plynovod, jehož provoz má být zahájen do roku 2015, má vést přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko do Rakouska.
Topolánek s Masimovem diskutovali také o vzájemném obchodu a investicích Česka v Kazachstánu. Český premiér zmínil možnosti v oblasti elektroenergetiky, strojírenství a stavebnictví. Na středoasijskou zemi však také dopadá celosvětová ekonomická krize, kvůli níž se vyjma moderní metropole Astany zastavily stavební práce v celém Kazachstánu.
Autor: Euroskop
