Americký tisk o protiraketovému systému a vztahu s Ruskem

13.02.2009
čtk

Administrativa nového amerického prezidenta Baracka Obamy začala podle komentáře včerejších The New York Times k americko-ruským vztahům naznačovat, že je otevřená ke kompromisům týkajícím se protiraketového systému plánovaného do Polska a České republiky.

Jsme skeptičtí, píše list, k technologickému stavu (protiraketové obrany), jsme skeptičtí i k naléhání Rusů, že systém představuje hrozbu pro jejich bezpečnost. Zdravý dialog na toto téma je jasně na řadě. Deník vítá, že Washington a Moskva hovoří o spolupráci. Ve vztazích je toho hodně, co potřebuje oživit, počínaje jednáním o jaderném odzbrojení. Zároveň se ale list obává, že výše uvedené nemůže znamenat, že se Putinův Kreml zbaví autoritářských způsobů.

Obama nesmí opakovat chyby svého předchůdce George Bushe, který přehlížel, že tehdejší ruský prezident a nynější předseda vlády Vladimir Putin pronásledoval protivníky, potlačoval svobodný tisk a šikanoval sousedy. Rusové poslali Obamovi varování o tom, jak vztahy mohou být obtížné, minulý týden, kdy těsně před vystoupením amerického viceprezidenta Josepha Bidena v Mnichově dodali odvahy Kyrgyzstánu, aby vypověděl americkou základnu používanou pro zásobování amerických vojáků v Afghánistánu.

Za nejslibnější oblast rychlého pokroku považuje The New York Times kontrolu zbrojení. Podle smlouvy z roku 2002 může každá země rozmístit až 2200 jaderných střel s dlouhým doletem, ale USA a Rusko se snadno mohou dohodnout na snížení na 1000 raket. Rychlá smlouva by vyslala i signál do Severní Koreje, Íránu a dalších zemí, které nedodržují zákony, soudí list.

Za zkoušku stojí podle něho i nabídka Kremlu pomoci NATO v Afghánistánu, který se stal vrcholnou Obamovou bezpečnostní otázkou. Americká vláda musí také ověřit, zda Moskva udělá víc k ukončení íránského jaderného programu. Je to jasně v ruském strategickém zájmu, i když si to Kreml teprve musí uvědomit, dodává list.

Obama byl zatím zticha, pokud šlo o nedávná ruská zastrašování sousedů. Teď bude muset nalézt hlas, píše deník s odkazem na to, že Rusko navzdory mezinárodnímu právu uznalo samostatnost Abcházie a Jižní Osetie a nyní hodlá na jejich území vybudovat své vojenské základny. Nejsme si jistí, jak Obama najde tu správnou rovnováhu mezi spoluprací s Kremlem a vyvarováním se jeho násilnickým způsobům. Ale to může být jediná platforma pro zdravé vztahy, uzavírá The New York Times.

Před americkými ústupky vůči Rusům v souvislosti s protiraketovou obranou varoval deník Wall Street Journal ve středečním komentáři podepsaném českým novinářem Milanem Vodičkou. Nezdar při výstavbě amerického protiraketového radaru v České republice by podle něj Rusko považovalo za důkaz svého obnoveného vlivu nad střední Evropou a za uznání svého práva veta v evropské bezpečnostní politice.

USA si neuvědomují, že protiraketová obrana se netýká jen Američanů a jejich zájmů, ale také Čechů a Poláků, jejichž představitelé šli ve splnění amerických přání velmi daleko. Pevně se postavili vášnivým protestům doma i ruskému zastrašování. Odstoupení od americké protiraketové obrany by znamenalo obrovské vítězství Ruska. Washington si nemůže dovolit nechat Čechy na holičkách, napsal Vodička ve Wall Street Journal.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek