Lenka Zlámalová, Hospodářské noviny, 13. února 2009
Stimulační balíček, na němž se už dohodl Kongres, je útlejší, než původně plánoval Obama a schválili senátoři. Samotná záchranná suma ale nehraje podstatnou roli. Ve chvíli, kdy firmy a banky sčítají ztráty za desítky miliard dolarů, by ekonomice pomohlo původních 838 miliard asi stejně jako výsledných 789.
Ve finálním balíčku není žádný zázračný protikrizový recept (což není kritika, zatím jej nevymyslel nikdo). Je podobnou směsí daňových škrtů a státních výdajů jako vymýšlejí ostatní země, český NERV nevyjímaje. Daňové úlevy pro střední třídu a majitele nemovitostí nic nezkazí; zvýšení daní bohatým je klasická politická úlitba, která ničemu nepomůže.
Obama překvapivě pomáhá firmám (snížením daní, odvodů nebo odpisy) méně než Evropa. Od velkých státních investic do dálnic, škol a rychlého internetu se nedá čekat, že udrží v práci čtyři miliony Američanů, jak prezident slíbil. Studie dokazují, že ekonomice skutečně pomohou a nová místa přinesou – bohužel nejdřív za pár let.
V téhle krizi jde ale víc než jindy spíš o pocity a dojmy než o fakta a čísla. Obama má proti ostatním politikům výhodu: důvěru národa. A tak podle průzkumu Gallupova ústavu dva ze tří Američanů věří, že jeho balíček skutečně pomůže.
Horší je to s plánem na resuscitaci bank, představeným ministrem financí Timothy Geithnerem. V amerických bankách jsou podle odhadů toxické úvěry za několik bilionů dolarů. Geithner zatím tápe a neví, co přesně si s nimi počít a jak je zlikvidovat. Bez zdravých bank se ale ekonomika nevzchopí, i kdyby do ní Obama naléval sumy násobně vyšší než teď.
Tou vůbec nejdůležitější (a nejpozitivnější) zprávou z Ameriky je ale fakt, že se Barack Obama ubránil vyloženým populismům i ekonomickému nacionalismu a zapomněl na původně připravované a ohlašované »Buy American«.
Autor: Lenka Zlámalová