15.02.2009
čtk
Moskva sice oficiálně nemá žádné námitky proti plánům Evropské unie na výstavbu plynovodu Nabucco, ale současně vyjadřuje pochyby, zda se pro tento projekt najde dost plynu. Zásoby ve střední Asii si Rusko snaží zajistit dlouhodobými kontrakty, v nichž přistupuje na vyšší ceny.
I kvůli hrozbě konkurenční přepravní trasy se Moskva snaží předcházet si středoasijské spojence a Ázerbájdžán, kteří podle ruského tisku nakonec sehrají v evropských plánech klíčovou roli.
Energetika patřila i k hlavním bodům jednání premiéra Mirka Topolánka v Turkmenistánu a Ázerbájdžánu. Topolánek zde jednal s místními představiteli o plánech na dodávky zemního plynu ze střední Asie do Evropy.
Nabucco by na cestě od nalezišť u Kaspického moře obcházel Rusko a Ukrajinu jako evropská pojistka před opakováním podobných krizí, jaká letos v lednu na téměř dva týdny odstavila Evropu od čtyř pětin ruských dodávek.
Krize v dodávkách plynu je podle Moskvy hlavně argumentem pro diverzifikaci cest přepravy plynu, a to přes Baltské a Černé moře prostřednictvím nových plynovodů Nord Stream a South Stream, které by na cestě přes Balt do Německa, respektive přes Černé moře do jižní Evropy, obcházely nespolehlivé tranzitní země.
Nabucco se jeví konkurencí hlavně plánovanému plynovodu South Stream, který má vést z přístavu Novorossijsk na bulharské pobřeží a odtud do Srbska, kde Rusko postaví obrovskou zásobárnu, a do Itálie a Maďarska. Gazprom již oznámil, že zvažuje zvýšení kapacity o polovinu z dosud zvažovaných 31 na 47 miliard metrů krychlových plynu ročně.
I ruští komentátoři však varují, že lednová krize otřásla důvěrou evropských dodavatelů v Rusko jako spolehlivého dodavatele a že utažení kohoutků, kterým Moskva chtěla potrestat Kyjev, může jako bumerang udeřit ruské zájmy.
Nehmotné ztráty Gazpromu jsou obrovské. Plynová válka postihne plány zvýšit vývoz do Evropy. Plány na výstavbu nových plynovodů South Stream a Nord Stream konflikt s Ukrajinou neurychlí, ale zpozdí, napsal před časem deník Vedomosti, podle něhož se rusko-ukrajinský konflikt ustavičně opakuje vzhledem k neprůzračnosti a nevymahatelnosti dohod mezi Moskvou a Kyjevem.
Teď už i dávní partneři Moskvy ve věci výstavby plynovodů Nord Stream a South Stream jako Německo a Maďarsko hovoří o připravenosti pracovat na konkurenčních projektech. Experti jsou přesvědčeni, že pokles podílu Gazpromu na evropském trhu s plynem je nevyhnutelný, napsal list Kommersant.
Naopak podle šéfredaktora časopisu Rusko v globální politice Fjodora Lukjanova vzhledem k dlouhodobosti kontraktů na dodávky plynu se v příštích 20 letech závislost Evropy na ruském plynu příliš nesníží. Nabucco je zatím fikce, protože chybí plyn na jeho naplnění. Vážnou hrozbou pro ruské zájmy se stane jedině v případě, že plyn začne Evropě dodávat Írán, usoudil Lukjanov.
Další experti, jako šéfredaktor ázerbájdžánského časopisu Professional Ilgar Belizade, upozorňují, že velkou neznámou jsou hlavně budoucí potřeby EU. Pokud evropská spotřeba plynu v roce 2030 skutečně stoupne až na 650 miliard krychlových metrů, podle některých prognóz může ruský podíl na evropském trhu stoupnout z nynější čtvrtiny nejen na třetinu, ale i na polovinu. Pak by se Nabucco i jiné konkurenční plynovody z Turecka a severní Afriky vůbec nemusely jevit Moskvě jako principiální problém.
Když se mluví o nereálnosti Nabucco, má se na mysli, že jeho naplnění závisí na příliš velkém počtu účastníků s nejrozdílnějšími politickými orientacemi. Přezdívá se mu i ‚babylonské potrubí‘ s narážkou na babylonskou věž, kterou stavěl panovník zvaný v italštině Nabucco. Ale podobně skepticky se kdysi hovořilo i o samém sjednocení Evropy do Evropské unie, podotkl Belizade.
Autor: Euroskop
