Radek Palata, E15, 16. února 2009
Kolik budete chtít
Topolánkovu cestu do Střední Asie nevyvolala plynová krize z počátku tohoto roku. Summit Jižní koridor byl spolu s Východním partnerstvím naplánován dlouho před začátkem českého předsednictví, a tedy i plynové krize. Faktem, který přiznává i Topolánek, ale zůstává, že plynová krize ke zvýšení zájmu Unie o zdroje z oblasti Kaspického moře zásadním způsobem přispěla. Také proto, že se jednalo už o třetí podobnou krizi mezi Ukrajinou a Ruskem a navíc krizi bezprecedentně největší.
Oblast Kaspického moře je vůči rusko-ukrajinskému směru konkurenceschopná, a to jak množstvím zdrojů (jen v Turkmenistánu hovoří odhady o zásobách v trilionech kubických metrů), tak poměrně dobrou dostupností. Ani jedna ze zemí, které Topolánek navštívil, se přímým dodávkám plynu a dalších surovin do Evropy, ani rozvoji politické spolupráce s EU, nebrání. Topolánek slyšel v klíčové zemi regionu, Turkmenistánu, zásadní větu: „Pokud přivedete plynovod na naše hranice, my vám do něj dodáme plynu, kolik budete chtít.
Opatrný Kazachstán
Nešlo jen o frázi. Turkmenistán v současnosti těží 80 miliard kubíků a svoji těžbu chce zvýšit na dvě stě čtyřicet miliard kubíků ročně a i při této úrovni těžby má zásoby na desítky let. Přitom pro představu, maximální kapacita Nabucca (asi desetina spotřeby celé EU) je 30 miliard kubíků.
Turkmenistán, ležící u íránských hranic a vyhlašující i vůči Rusku svoji neutralitu, je v poněkud jiném postavení než například Kazachstán, kde dali Topolánkovi jasně najevo, že do otevřené konfrontace s Ruskem, jako klíčovým hráčem v regionu, nepůjdou. Na druhé straně dnes už Astana potichu hledá přímé cesty na evropské trhy, když koupila terminály v gruzínském Batumi a Poti. A přes Ázerbájdžán už přímo do Evropy exportuje značnou část své ropy. Turkmenistán je ještě dál, když už na konci roku 1997 postavil plynovod do Íránu.
Čínský vliv
Stále výrazněji se ve Střední Asii začíná prosazovat Čína, která už letos dostaví plynovod do Turkmenistánu. Ve hře je i projekt plynovodu přes Afghánistán do Pákistánu a Indie. Pokud Evropa bude váhat, bude tu poslední, nechal se slyšet Topolánek.
Jižní koridor je realistickým a důležitým projektem jak pro EU, tak i pro Česko, kde je plyn klíčovým doplňkem jádra a uhlí v energetické koncepci. A ropa z Ázerbájdžánu a Kazachstánu je už dnes důležitým zdrojem, nezávislým na Rusku. Jak opakoval ve Střední Asii český premiér, je potřeba přejít od slov k činům a Jižní koridor opravdu vybudovat. Když jím nepoteče jen ropa a plyn, ale i myšlenky a lidé, tím lépe.
Autor: Radek Palata