16.02.2009
čtk
Pokud Island zažádá o členství v Evropské unii, bude největší překážkou přístupových rozhovorů osud islandského rybářského průmyslu, otázka dotýkající se samého srdce islandské národní identity. Píše to ve svém komentáři k nejnovějším spekulacím o cestě tohoto odlehlého ostrova do sjednocené Evropy agentura Reuters.
Nová islandská premiérka Jóhanna Sigurdardóttirová v úterý prohlásila, že vstup do EU a přijetí eura by byly nejlepším způsobem, jak oživit ekonomiku Islandu po loňském zhroucení jeho zadlužených bank a měny.
Unijní představitelé soudí, že přijímací proces by mohl být rychlý a že by Reykjavík mohl být začleněn do Unie současně s Chorvatskem, u něhož se mluví o roku 2011.
„Klíčovou záležitostí je rybolov,“ podotýká ředitel Střediska pro výzkum evropské politiky (CEPS) Daniel Gros.
Jenže upsat se centralizované unijní rybolovné politice bude neobyčejně těžké pro zemi, která žárlivě střeží svá moře – bohatá na tresky, sledě a další druhy – a v 50. a 70. letech vedla s Británií nelítostné „tresčí války“.
Zdráhavý postoj k otevření svých vod ostatním státům již dříve Island od vstupu do EU odradil. „Pro Islanďany je to velmi důležitá součást jejich suverenity a nezávislosti, proto je vstup do Unie a akceptování společné rybářské politiky tak citlivou věcí,“ vysvětlil islandský vyslanec při EU Stefán Haukur Jóhannesson.
Evropská unie stanovuje mimo jiné pro každou členskou zemi roční rybolovné limity s ohledem na druh lovených ryb a zeměpisnou oblast. Rovněž pak má přísná pravidla pro povolování rybářského náčiní a praktik.
„Islandští rybáři by se vstupem do EU museli zpřístupnit část svých vod ostatním členským státům, řídit se novými kvótami, vzdát se některého svého náčiní a umožnit více zahraničních investic do islandského rybářského průmyslu,“ upozornil profesor ekonomie na Islandské univerzitě Ragnar Árnason. Unie by se také pravděpodobně postavila proti lovu velryb a tuleňů.
„Pro Island a islandskou populaci, zvlášť pak pro lidi žijící mimo Reykjavík, kde je rybolov důležitější, je toto všechno velký problém. Pravděpodobně by to znamenalo, že by rybářský průmysl postupně přešel do zahraničních rukou,“ dodal Árnason.
Rybolov a zpracování ryb představuje podle aktuálních údajů sedm procent islandského hospodářství, jejich politický význam je ale hlubší. Rybolov navíc získává znovu na důležitosti po kolapsu finančního sektoru, připomíná vyslanec Jóhannesson.
Právě na ochotě Reykjavíku otevřít se v této citlivé otázce bude záviset výsledek jakéhokoli referenda o zahájení vstupních jednání s Evropskou unií. Další možnou potíží při rozhovorech bude podle diplomatů zřejmě otázka stability islandských finančních institucí. Unie prý nebude souhlasit ani s rychlým zavedením eura na Islandu.
Na přetřes přijdou i peníze, které občané Evropské unie uložili do islandských bank před jejich zhroucením, podotkl Gros z CEPS. Plné vyřešení této záležitosti bude jednou z podmínek vstupu, dodal.
Island také doposud nesjednotil své zákony s Unií – kromě oblasti rybolovu – rovněž v zemědělství, regionální a rozpočtové politice a v některých oblastech justice a vnitřní politiky, uvedl Jóhannesson.
Obecně ale Island svou legislativu sladil s legislativou evropskou již ze 75 procent. „Z 35 kapitol, které EU otevírá, když zahajuje jednání s kandidátskými zeměmi, jsme 24 kapitol v podstatě uzavřeli,“ říká ambasador.
Uzavření kapitol trvá přitom většině kandidátských zemí léta. Chorvatsko, které zahájilo přístupové rozhovory v roce 2005, jich kupříkladu zatím uzavřelo pouze sedm.
Mluvčí Evropské komise Krisztina Nagyová konstatovala, že jednání s Islandem budou snazší i proto, že je – společně s EU, Norskem a Lichtenštejnskem – součástí Evropského hospodářského prostoru, který umožňuje volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu.
„Úkol Islanďanů nebude tak náročný, nejsou v takové situaci jako třeba některé balkánské země, které musejí přehodnotit celý svůj právní systém od A do Z,“ dodala Nagyová.
Autor: Euroskop
