24.02.2009
čtk
České předsednictví nebude mít námitky proti tomu, aby se debat v rámci unijního projektu východního partnerství účastnilo Rusko a Turecko. Na tiskové konferenci po zasedání ministrů zahraničních věcí zemí EU v Bruselu to uvedl šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. O tom, že některé země by chtěly do jednání o východním partnerství, které patří k prioritám českého předsednictví EU, zahrnout Moskvu i Ankaru, včera informoval novináře šéf francouzské diplomacie Bernard Kouchner.
Projekt východního partnerství by měl vytvořit prostor pro užší spolupráci EU s několika bývalými sovětskými republikami – Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou. Oficiálně by tento projekt, který by státy bývalého SSSR posílil i ekonomicky, měl odstartovat na květnovém summitu v Praze. Postsovětské republiky by z rozpočtu Evropské unie měly v příštích letech dostat také více peněz. Pro roky 2010 až 2013 komise navrhuje navýšit svůj příspěvek asi o 350 milionů eur na 600 milionů eur.
Podle dnešního vyjádření Kouchnera by Turecko a Rusko neměly být z jednání o projektu východního partnerství vyloučeny. V podobném duchu na tiskové konferenci mluvil i ministr Schwarzenberg. To je absolutně otevřené, řekl Schwarzenberg s tím, že pokud se kterákoliv země bude chtít coby třetí strana jednání zúčastnit, bude moci.
Schwarzenberg zároveň uvedl, že otázka pozvání běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka na pražský summit je stále otevřená. Záleží to podle něj na tom, jak se Lukašenko bude chovat a jaký bude v příští době vývoj v Bělorusi samotné. Lukašenkův režim Spojené státy označují za poslední diktaturu v Evropě.
Šéf české diplomacie včera zároveň uvedl, že věci by se velice zkomplikovaly v případě, že by Bělorusko uznalo samostatnost Jižní Osetie a Abcházie. Moskva už uznala nezávislost obou odštěpeneckých gruzínských provincií po srpnovém konfliktu s Gruzií. Válka mezi Moskvou a Tbilisi vypukla poté, co Gruzie vyslala do proruské Jižní Osetie armádu. Rusko ale rychle gruzínské vojáky vytlačilo a samo pak proniklo hluboko na gruzínské území. Na nynější příměří v současnosti dohlíží pozorovatelská mise Evropské unie.
V poslední době se vztahy mezi EU a Minskem částečně oteplily. Evropa udělala vstřícné gesto vůči Bělorusku loni v říjnu, kdy rozhodla, že zmírní sankce vůči této zemi. Minulý týden v Minsku jednal vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana.
Autor: Euroskop
