28.02.2009
čtk, Euroskop
Americký prezident Barack Obama se rozhodl stáhnout většinu bojových jednotek Spojených států z Iráku do konce srpna roku 2010. Prohlásil to včera na vojenské základně Camp Lejeune v Severní Karolíně v přímém přenosu amerických televizí.
Obama současně oznámil, že 35.000 až 50.000 vojáků v zemi zůstane v roli výcvikových a podpůrných jednotek iráckých vládních sil. V určitých případech se mohou podílet na zvláštních cílených akcích proti teroristům. Také tito vojáci však mají Irák opustit do konce roku 2011, jak se Spojené státy nedávno dohodly s iráckou vládou.
Nehledě na veškerý pokrok není Irák dosud bezpečný a máme před sebou ještě obtížné dny, řekl Obama. Násilí bude nadále součástí každodenního života v Iráku. Příliš mnoho základních politických otázek ohledně irácké budoucnosti zůstává nevyřešených, dodal. Přesto je podle něj pro USA důležité stanovit si nyní priority a předávat stále více zodpovědnosti za bezpečnost v zemi iráckým orgánům.
Spojené státy si nečiní žádné nároky na vaše území ani na vaše přírodní zdroje, vzkázal Obama Iráčanům. Respektujeme vaši suverenitu a ohromné oběti, které jste pro svou zemi učinili, řekl. Reagoval tak na obviňování nepřátel, že USA obsadily Irák ve snaze zmocnit se jeho ropných zdrojů a využívat jeho území k boji proti fundamentalistům v jiných muslimských zemích.
Obama o harmonogramu stahování amerických vojsk z Iráku jednal jak se zástupci velení americké armády, s nimiž diskutoval o optimálním vojenském řešení, tak o politických aspektech telefonicky s iráckým premiérem Núrím Malikím. Ze zdvořilosti také o situaci krátce informoval předchozího prezidenta George Bushe, uvedl mluvčí Bílého domu.
Nezávislí američtí odborníci označili dnes Obamův plán odchodu z Iráku za uskutečnitelný, ale riskantní. Zároveň naznačili, že obratná diplomacie může rizika plánu snížit. V zásadě také potvrdili, že odchod vojáků USA z Iráku nemá alternativu a je nevyhnutelný, vždy šlo jen o to, jak rychlý bude a za jakých podmínek k němu dojde. Odchod má svá úskalí, ale je životně nezbytný pro dlouhodobou stabilitu regionu, řekl agentuře Reuters David Claridge ze společnosti Janusian Security Risk Management. Je to absolutně nevyhnutelný krok pro normalizaci v Iráku, dodal. Spolu s dalšími specialisty poukazuje na to, že odchod vezme vítr z plachet radikálním odbojovým skupinám, jako má kolem sebe šíitský duchovní Muktada Sadr. Ti se vydávají za bojovníky proti americkém okupaci. S ostatními fundamentalistickými skupinami zatlačenými v posledních měsících do pozadí by si měla poradit irácká armáda a bezpečnostní síly. Jsme připraveni, naše síly dokážou čelit všem výzvám, prohlásil mluvčí iráckého ministra vnitra. Obratná diplomacie by pak měla zabránit rozbrojům mezi jednotlivými politickými skupinami a jejich střetům o moc, tedy boji všech proti všem.
K plánu se již vyjádřili i někteří američtí politici. Část demokratů dala již předem najevo zklamání nad tím, kolik vojáků chce Obama v Iráku ponechat. Dlouho jsem žádal výrazné omezení kontingentu v Iráku a potěšilo mě, co řekli ministr obrany a prezident, uvedl vůdce skupiny Demokratické strany v Senátu Harry Reid. Ale když mluví o 50.000, je to trochu větší číslo, než jsem očekával, dodal. USA mají nyní v Iráku asi 142.000 vojáků a každý měsíc přítomnosti v zemi je vyjde na 11 až 12 miliard dolarů (až 274 miliard Kč). Podle smlouvy, kterou loni s Bagdádem uzavřela vláda Obamova předchůdce George Bushe, by měly všechny americké jednotky opustit Irák do konce roku 2011.
Podle agentury DPA je nepokoj v Obamově vlastním táboře tak vážný, že prezident ještě v předvečer pátečního oficiálního oznámení svých plánů pozval nakrátko do Bílého domu přední poslance i senátory. Obama se setkal s ostrou kritikou, informoval o tomto setkání list The Washington Post. Většina poslanců hned po schůzce Bílý dům opustila, zaznamenal tento jemný náznak toho, že nálada nebyla právě povznášející.
Podle zpráv v amerických médiích přijal Obama rozhodnutí ponechat v zemi podstatný početní kontingent i po stažení z Iráku po zevrubných konzultacích s veliteli jednotek a s dalšími vysokými armádními činiteli. Už během předvolební kampaně se prý rýsoval Obamův obrat – ke zlosti jeho stranických přátel. Zpočátku stále sliboval, bez jakýchkoliv vytáček a podmínek, stažení amerických vojáků z Iráku do 16 měsíců od svého nástupu do úřadu. Později se ovšem stal obezřetnějším, mluvil stále častěji o zodpovědném stažení a už neuváděl jeho přesný termín. Krátce po svém zvolení se pak Obama rozhodl pro mimořádně nezvyklý krok: ponechat v úřadě ministra obrany Roberta Gatese, tedy muže, který sloužil už za prezidenta Bushe.
Gates se důrazně zasazuje o setrvání významného amerického kontingentu v Iráku. Říká, že zůstávající vojáci by měli zcela jinou funkci než současné bojové jednotky; jde prý o výcvik iráckých vojáků a ochranu zbývajících Američanů. Bude to úplně jiná mise, než máme teď, tvrdí. Zároveň však mluví i o protiteroristických misích, tedy speciálních zásazích proti teroristům. Ovšem to, že téměř 50.000 vojáků má zůstat v Iráku jedině a výhradně za účelem školení a ochrany, je pro mnohé demokraty jen stěží pochopitelné.
Ve svém projevu na vojenské základně Camp Lejeune americký prezident rovněž nastínil plány Ameriky v Afghánistánu. Podle něj si Spojené státy nepřejí udržovat v této zemi svou vojenskou přítomnost dlouhodobě, a to i navzdory rozhodnutí vyslat do Afghánistánu další vojenské síly.
Myslím, že jedna z věcí, kterou musíme Afghánistánu sdělit, je, že nemáme žádný zájem zůstat v této zemi dlouhodobě, a že o to ani neusilujeme, řekl Obama pro vysílání televizní stanice PBS. Přitom zdůraznil, že Afghánistán má dlouhou tradici odmítat to, co je považováno za okupační síly, a my musíme tento fakt vzít v potaz při posuzování naší strategie.
Autor: Euroskop
