02.03.2009
čtk
Evropské deníky se v komentářích k víkendovému summitu EU v Bruselu zaměřují na zjevný rozdíl v přístupu k západním a východním členským zemím Evropské unie, vesměs však také konstatují, že středoevropské členské státy přestávají být původním jádrem společenství vnímány jako monolitní „východní blok“.
Podle polského deníku Gazeta Wyborcza nejdůležitější politické prohlášení na summitu učinila německá kancléřka Angela Merkelová, když odmítla maďarský návrh na velkou pomoc pro země střední Evropy. Německo je proti, protože každá země tohoto regionu je v jiné situaci. Nelze prý srovnávat velmi špatnou situaci Maďarska se situací v dalších státech. To jsou svatá slova, která bychom měli všude opakovat. Tím přestává být naše oblast vnímána jako jeden pytel identického neštěstí, zdůrazňuje list.
Podle francouzského deníku Le Figaro rozdělení na novou a starou Evropu nemá smysl, protože mezi novými členy EU jsou velké rozdíly co do následků krize. Jestliže hůře jsou na tom Maďarsko a Lotyšsko, mnohem lépe jsou na tom Polsko, Česko, Slovensko, Slovinsko, které předčí i pár starých členských států jako Řecko nebo Irsko. České předsednictví mělo pravdu, že odolalo maďarským požadavkům (na plošnou pomoc východu), soudí list, podle něhož je třeba dávat pozor, aby se silné otřesy nešířily dominovým efektem. Summit pak podle deníku také ukončil psychodrama kolem protekcionismu, který vyvolal plán Francie na záchranu svého automobilového průmyslu.
Italský deník Corriere della Sera vidí hrozbu v tom, že přes krásná slova zůstávají východní členské země tikající časovanou bombou. Nebezpečí nespočívá ani tak v tom, na co upozorňoval maďarský premiér, který na jedné straně požadoval 180 miliard eur a na druhé varoval před návratem železné opony. Jako ‚východní blok‘ totiž už přestaly nové členské státy existovat. O to více ale závisí platební schopnost tamních bankovních ústavů na zdraví západních bank, upozorňuje list.
Rakouský Der Standard poukazuje na to, že ze společného trhu profitují všichni, a obzvlášť rakouské banky v uplynulých letech vytvořily většinu svého zisku na východě. Politická unie ale ještě není zdaleka tak rozvinutá jako hospodářská, což ukázala právě nynější krize. Především diskuse o pomocném balíčku pro východní země společenství a o návratu protekcionismu prokázaly, že padlá železná opona dále přežívá v některých hlavách. Návrhy na pomoc východu, jako byl například rakouský, narážely na odmítání a až zapojení Světové banky pomohlo úvahám o aspoň nějaké pomoci. Navíc Německo nechtělo potvrdit žádná konkrétní čísla. Solidarita ale vypadá jinak. Dalo by se lépe zabránit dojmu, že východněji položené státy EU jsou jen členy druhé kategorie, zdůrazňuje list.
Podle italského deníku La Stampa summit v Bruselu zviditelnil rozpolcení Evropy na dvě části. Nyní je zřejmé, že evropská krize nemá jen hospodářský, ale také politický rozměr, ba dokonce ten politický převažuje, a propast mezi oběma částmi je největší, jakou Evropa zažívá od Maastrichtu a znovusjednocení Německa. Právě Německo se svou podvojnou duší, napůl západní a napůl východní jako životopis kancléřky Angely Merkelové, se zřejmě snaží zaujmout flexibilní pozici, která by zprostředkovala mezi oběma proti sobě stojícími frontami, míní list.
Rakouský deník Die Presse kritizuje skutečnost, že zatím se všechna mnohamiliardová podpora zaměřovala do nemocných hospodářských odvětví. Nediferencované balíčky pomoci však mohou zničit pozitivní stánku nynější krize, například novou orientaci automobilového průmyslu nebo odkládané pročištění našeho bankovnictví. Jakkoli nezbytné se může jevit zachování pracovních míst a celkové fungování finančního systému, nesmí se zapomínat, že sebevětší množství oleje nalitého do zadřeného motoru tento motor nerozhýbá. Aby se hospodářství opět rozběhlo, musí se více než dosud sázet na ta odvětví, která jsou dosud zdravá. Právě jim musí být usnadněna práce, vyzývá list.
Pro západoevropské země EU je obtížné získat politickou podporu obyvatelstva pro zásadní reformy, které by pomohly novým členským zemím z jejich hospodářských problémů, píše dánský deník Information. Před podzimními volbami nemají německé strany zájem strkat peníze svých daňových poplatníků do východoevropských států. Německo má svým způsobem pravdu, že je nespravedlivé, aby vždy právě ono platilo účet. Francouzská kritika na chybějící německou solidaritu zní jako výsměch v situaci, kdy Paříž prosadila tak mohutnou podporu pro svůj automobilový průmysl, že tím balancuje na okraji unijních pravidel o volné konkurenci, dodává list.
Autor: Euroskop
