04.03.2009
čtk – aktualizováno
Vztahy mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, kontroverzemi protkaná problematika protiraketové obrany i potíže s bezpečnostní situací v Afghánistánu budou patřit k tématům zítřejšího jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu.
Ke stolu s šéfy diplomacií, mezi nimiž nebude chybět Karel Schwarzenberg, zasedne i nová americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Někdejší první dáma Spojených států do Bruselu přijíždí ve chvíli, kdy světová média přetřásají spekulace o údajné americké nabídce obětovat vybudování protiraketového štítu výměnou za ruskou pomoc s Íránem a jeho sporným jaderným programem.
V alianci, která už dříve a opakovaně uznala budovaný americký protiraketový štít za příspěvek k obraně spojenců v NATO, nyní probíhají debaty o vlastní protiraketové architektuře aliance. Podle diplomatů v podstatě všechny varianty počítají s tím, že se bude opírat o systém USA, jehož součástí by měl být radar v ČR a desítka antiraket v Polsku.
Varianty, které si ale aliance pečlivě hlídá v režimu utajení, popisují obecně to, jak štít USA propojit s dalšími systémy tak, aby se pokrylo co největší území a předcházelo se co nejvíce hrozbám.
Šéfové diplomacií budou na jednání, kterému bude dnes předcházet uzavřená večeře, také hodnotit oteplování vztahů mezi NATO a Ruskem. Aliance loni v létě přerušila kvůli ruskému postupu v konfliktu s Gruzií s Moskvou vztahy. V poslední době ale spolu obě strany začaly opět hovořit, i když zatím jen neformálně na úrovni velvyslanců. S ruským ambasadorem při NATO se také neformálně sešel šéf aliance Jaap de Hoop Scheffer.
Z řady zemí poslední dobou zní, že je třeba otočit ve vztazích NATO-Moskva pomyslnou stránku. Takové hlasy přichází do jisté míry i z Washingtonu.
Otázkou, na níž ale přinese odpověď až čtvrteční jednání, je, zda a případně odkdy a v jaké podobě se aliance rozhodne vztahy vrátit do starých kolejích. Ty byly v minulosti institucionalizovány Radou NATO – Rusko, tedy fórem, na němž se zástupci aliance setkávali se svými ruskými protějšky a řešili tam nejrůznější problémy.
Clintonová po setkání s kolegy z NATO a následném jednání s EU zamíří do Ženevy. Tam se setká s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Představitelé Washingtonu na odstartování nové kapitoly ve vztazích s Ruskem naléhají mimo jiné kvůli Afghánistánu a boji proti tamním radikálům, který je nyní v americké válce s terorem prioritou.
O možnosti nového začátku vztahů s Ruskem nedávno hovořil i americký viceprezident Joe Biden: Ten se příští týden chystá do Bruselu, aby tam spojence přesvědčil o nutnosti posílení jednotek v Afghánistánu a navýšení pomoci této násilnostmi i chudobou sužované zemi.
Chorvatský vstup do NATO
Na čtvrtečním jednání NATO se pravděpodobně objeví i otázka chorvatského referenda o přístupu do NATO. Americký vyslanec řekl, že doufá, že „všichni naši spojenci na dubnovém summitu přistoupení Albánie a Chorvatska schválí. Na druhou stranu třeba holandský vyslanec při NATO Herman Schaper byl podstatně zdrženlivější a potvrdil, že americká očekávání se možná nenaplní.
Na loňském summitu v Bukurešti dali jednotliví zástupci vstupu Chorvatska zelenou, přesto se ratifikace poněkud zpozdila. Slovinsko zablokovalo další jednání, protože si vynutilo referendum o této otázce. Dvě nacionalistické strany ostře protestovaly a mají nyní 5 týdnů, aby posbíraly dostatek slovinských podpisů. Jejich iniciativa by neměla jen poukázat na přístup do NATO, ale také medializovat spor obou zemí o jejich mořskou hranici. Stejný problém zpomaluje i přijímací jednání Chorvatska do EU.
Jednou z podmínek rozšiřování NATO vždy bylo, že přistupující země tak nemohou učinit dokud nevyřeší všechny své bilaterální problémy. Podobně nebyla do NATO přizvána Makedonie, jejíž vstup zablokovalo Řecko.
Autor: Euroskop
