AKTUALIZACE: Prodloužení mateřské dovolené

17.03.2009
Euroskop

Projednávání směrnice snažící se zlepšit ochranu těhotných a kojících žen nejen prodloužením minimální délky mateřské dovolené ze 14 na 18 týdnů, ale také posílením jejich práv ve vztahu k zaměstnavateli se komplikuje. Rezervovaný postoj k návrhu zaujala nejen Rada, ale také Senát Parlamentu ČR.

Návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (KOM(2008)637)

Návrh revize směrnice o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň, zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň je nejkontroverznější součást balíku Komise pro usnadnění sladění rodinného a pracovního života, který má zvýšit kvalitu života v Evropě, pomoci v boji proti nezaměstnanosti a v řešení nepříznivé demografické situace na kontinentu (více viz níže uvedené odkazy).

1. Projednání návrhu v Radě

Rada ministrů pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a spotřebitelské věci (EPSCO) se pod vedením místopředsedy vlády ČR a ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase (viz jeho dřívější prohlášení k návrhu) návrhem směrnice v politické debatě zabývala 9. března 2009.

Rada k návrhu zaujala celkově rezervovaný postoj; v několika oblastech nedošlo k nalezení shody mezi jejími členy:

Prodloužení mateřské dovolené ze 14 na 18 týdnů. V této otázce, ačkoliv to může připadat paradoxní, namítaly zejména severské státy a Španělsko, že návrh může zvýšit nerovnost mezi pohlavími. Navrhly proto, aby se otevřela možnost vzít si dovolenou také pro otce. Rovněž by měly být vzaty do úvahy výsledky jednání sociálních partnerů o jiných typech rodinné dovolené.

Právo žen na plat v plné výši během doby 18 týdnů mateřské dovolené. Zástupce Velké Británie upozornil na obavy zaměstnavatelských svazů, že takovéto právo by mohlo vést ke zhoršení pozice žen na trhu práce. Také zdůraznil, že sociální systémy členských států se výrazně liší a zejména pro státy s delší mateřskou dovolenou by zavedení tohoto práva znamenalo výrazné rozpočtové implikace. Také nizozemský zástupce upozornil na fakt, že „neexistuje žádný důkaz, že by bylo zdraví žen při dodržení dnes platné legislativy ohroženo.

Zavedení flexibilního plánování dovolené a povinnosti vyčerpat po porodu minimálně šest týdnů dovolené. Tento bod vzbudil mezi státy jisté kontroverze, když někteří ministři argumentovali, že plánování mateřské dovolené by mělo být ponecháno na samotné ženě, zatímco jiní prosazovali, aby takovéto rozhodnutí učinili spíše lékaři. Mnoho ministrů také vyslovilo přání, aby bylo zakotvení povinnosti vyčerpat část mateřské dovolené před porodem ponecháno na národní legislativě.

2. Projednávání návrhu v Parlamentu ČR

V současnosti je návrh směrnice projednáván také v Parlamentu ČR. V Poslanecké sněmovně je návrh směrnice projednáván ve Výboru pro evropské záležitosti, na základě usnesení ze dne 6. listopadu 2008. Zpravodajkou je poslankyně Anna Čurdová.

V Senátu se návrhem zabýval Výbor pro záležitosti Evropské unie, který k němu přijal 4. března 2009 poměrně negativní doporučení pro plénum Senátu. Zpravodajkou k návrhu je senátorka Jana Juřenčáková. V plénu Senátu by mělo dojít k projednání 26. března 2009.

Na jedné straně výbor podpořil myšlenku zabezpečení vysoké úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň, zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň, ale také důrazně připomenul nutnost respektování efektivní dělby kompetencí mezi ES a členskými státy.

Výbor se nedomnívá, že by harmonizované prodloužení mateřské dovolené mohlo mít účinky, které Komise zamýšlí návrhem docílit. Vyslovuje také nesouhlas s rozšiřováním principu obráceného důkazního břemene do dalších oblastí právního řádu. Zároveň vítá, že s výjimkou šesti týdnů po porodu je čerpání mateřské dovolené chápáno v návrhu jako právo matky, nikoliv jako její povinnost.

3. Očekávaný vývoj

Návrh je projednáván v prvním čtení postupem spolurozhodování. Výbor Evropského parlamentu pro práva žen (FEMM) by měl zprávu k návrhu schválit 16. dubna 2009; na plenární m zasedání by se mělo o návrhu hlasovat 5. května 2009, tedy s dvouměsíčním zpožděním oproti původním plánům. Následně bude o návrhu znovu jednat Rada EPSCO v červnu 2009. Dosažení dohody se nicméně očekává až před koncem švédského předsednictví v prosinci 2009.

Pokud bude návrh přijat, bude muset být do dvou let implementován do národních právních řádů, přičemž členské státy budou povinny sdělit znění příslušných implementačních ustanovení.

Připojené dokumenty: SEK(2008)2595, SEK(2008)2596

Právní báze: čl. 137 odst. 2 a 141 odst. 3 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice

Procedura: spolurozhodování

Odpovědné generální ředitelství Komise: Zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti

Odpovědný výbor Evropského parlamentu: FEMM (zpravodajka Edite Estrella, PSE)

Odpovědná formace Rady: EPSCO

Seznam odkazů

Dokumenty