Tereza Vávrová, Euroskop, 19. března 2009
O krizi bankovních domů, orientovaných na východní Evropu
Velké vídeňské obchodní domy si chtěly podmanit východní Evropu a profitovat z jejího neuvěřitelného hospodářského růstu. V současné době naopak prožívají těžkou kocovinu, neboť množství půjček se ukázalo jako poněkud problematické. Rakouská vláda začala proslulé bankovní domy finančně konejšit a současně hledat pomoc na mezinárodním poli, píše Der Spiegel z 9. března.
Od té doby co se objevila první zlá slova o krizi, od té doby, co se mluví o ní a o státním bankrotu, Vídeň podstatně změnila chování. Snad žádný stát se nezdá být přesvědčenější o pravdivosti špatných zpráv než právě Rakousko.
Hrdé aerolinie Austria Airlines? Jsou na prodej. Pokud to schválí Evropská komise, bude moci převzít jejich místo Lufthansa se státní podporou 500 milionů eur. Co domácími obyvateli i turisty milované tramvaje? Jezdí zatím jen díky tomu, že to chce jeden americký investor, který navíc dostal státní dotaci 1 milion eur. A stanice ORF, která slouží politikům jako platforma projevů o lepších zítřcích? Ohlásila zápornou bilanci zhruba 79,8 milionů euro za rok 2008. Co se to děje v jedné z nejbohatších zemí Evropy?, ptá se Der Spiegel.
Prostředník východní Evropy
Nový rakouský hospodářský zázrak se po roce 1989 objevil díky zprostředkovávání mezi východními a západními trhy. Rakousko se stalo centrálou pro kontakty rozvíjejících se komunistických zemí a v rámci EU se pasovalo na největšího experta na východní Evropu. Stal se z něj jakýsi jednatel – dle habsburského slovníku – onoho „zadního dvora Evropy.
Optimisticky se zachovali i bankéři, kteří vsadili na východní kartu a poskytli půjčky Maďarsku, Rumunsku a Ukrajině a na jejich možné pochybné dluhy. Nyní se tyto státy, od Ruska až po Chorvatsko, zmítají ve finanční krizi, a to znamená pro rakouské bankovnictví zvětšující se risiko.
Finanční centrum, jakým Vídeň vždy byla, ovládla kocovina. Zejména po zveřejnění zprávy jedné z největších firem, jež hodnotí rizikovost půjček – Moody´s. V této zprávě se totiž hovoří o „stupňujícím se zhoršování rámcových podmínek východoevropských bank – což ohrožuje i západoevropské investiční domy. A rakouský bankovní systém je k tomu nejnáchylnější, neboť celá polovina jeho pohledávek připadá na východní Evropu.
Tamní růst se zakládá na půjčeném zahraničním kapitálu, který následně plyne zpátky do mateřských zemí – dokud jsou nějaké zisky. Ovšem nyní začali investoři utíkat do zemí s ještě nižšími mzdami a zanechávají za sebou učiněnou investiční spoušť. Zhroucení zakázek a útlum konsumní poptávky podstatně ochromily možnost splacení poskytnutých půjček.
Rakouský státní bankrot
„Hrozí Rakousku bankrot?, obává se týdeník Profil i deník Die Presse. Již kolují verze katastrofálního scénáře, které se opírají o jednoduchý propočet: Rakousko má v neuhrazených částkách na východě zhruba 239 miliard euro – a z velké části za ně musí nyní ručit stát.
Vídeňská Národní banka nechala provést pečlivý „stres-test, něco jako laboratorní pokus v mezinárodní finančnické zkumavce. S jeho pomocí se bude testovat odolnost těch bank, jejichž dceřinným bankám ve východní Evropě hrozí výpadky úvěrů. Pokud padnou „jen bankrotem ohrožené banky na Ukrajině a v Rumunsku, mohou to podle zprávy ve většině případů na východě činné banky Raifeisen International, Erste Bank a Bank Austria ještě obstojně přestát.
Ze 1200 miliard euro, které byly formou půjček poskytnuty střední a východní Evropě (včetně Turecka), připadá asi čtvrtina na Rakousko. Na Ukrajině, v Rumunsku, Slovensku, Srbsku a Bosně-Hercegovině jsou všude rakouské filiálky. Zhruba 10% z neuhrazených částek se v současné době považuje za ztracené. „A kdo počítá s tím, že případné mrtvoly již z bankovních sklepů vyplavaly, zažije možná ještě podstatné překvapení, píše Die Presse.
Nyní se ukazuje jako chyba, že bylo takové množství půjček realizováno v eurech, švýcarských francích a dolarech. V posledních měsících ztratila ukrajinská griwna a maďarský forint podstatně na ceně. Díky tomu se okamžitě zdražily splátky ledniček i aut. Až 60% všech maďarských půjček na bydlení a firemních půjček bylo uzavřeno v zahraničních měnách. Země tedy nyní „stojí se staženými kalhotami v kopřivách, komentuje situaci investiční bankéř György Jaksity.
Zachraňme! – ale koho?!
Vídeňská vláda již poskytla bankám záchranný balíček v hodnotě 100 miliard euro a minimálně stejnou částku požadovala ze záchranného balíčku EU – marně. V charitativně maskované kampani „Zachraňme východní Evropu, jde totiž především o záchranu Rakouska, tvrdí Der Spiegel.
Je to na východní frontě skutečně vážné? I dlouho sloužící bankéři jsou bezradní a o celkových škodách se lze jen dohadovat. V únoru dal rakouský kancléř Werner Faymann najevo, že nelze vyloučit ani případné zestátnění velkých bank. Jeho země teď platí za riskantního dlužníka. Dříve bankovní velmoc nyní musí za půjčky na kapitálových trzích platit speciální rizikovou přirážku. Vedlejší náklady rakouských půjček se tak vyšplhají až na 300 milionů euro. Zařadilo se tak do stejné ligy jako je Itálie či Portugalsko, což Rakousko opět vidí jako křivdu ze zahraničí.
Ovšem: že ještě není tak zle, ukázal únorový Ples v opeře, tradiční událost vídeňské sezóny. Andreas Treichl, šéf skupiny Erste, která vlastní několik bank v Čechách, na Slovensku a v Rumunsku, řekl, že „všechny katastrofické scénáře jsme prověřili a já zůstávám klidný. Treichl připustil, že několik hubených let jeho banky přečkají. Proč se tedy Rakušané tak třesou?
Autor: Tereza Vávrová, Euroskop
