20.03.2009
čtk
Lídři členských států EU na summitu v Bruselu souhlasili s navýšením unijního fondu pro země postižené krizí na dvojnásobek. Místo 25 miliard eur by tak měl nově obsahovat 50 miliard eur (zhruba 1,3 bilionu korun). Peníze mohou čerpat členské státy mimo eurozónu, tedy i Česko.
S návrhem na navýšení finančních prostředků fondu, z nějž zatím čerpaly peníze akorát Lotyšsko (3,1 miliardy eur) a Maďarsko (6,3 miliardy eur), přišla ve čtvrtek překvapivě Evropská komise. Evropská unie tak pod vedením českého premiéra Mirka Topolánka nalezla shodu za pouhý den, navíc na tématu, s nímž se původně pro summit vůbec nepočítalo. Návrh nicméně již během prvního dne podpořil francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Topolánek se přitom ještě před čtvrtečním zahájením vrcholné schůzky vyslovil proti jakékoliv pomoci, která by směřovala speciálně například pro střední či východní Evropu. Jsou to ale především státy tohoto regionu, které mohou peníze z fondu využít. EU nicméně každou žádost posuzuje stát od státu.
Když se dnes podíváte na země eurozóny, nebo na země střední a východní Evropy, tak rozptyl v postižení těch zemí a případné potenciální potřeby takového financování je u obou bloků stejný, dodal Topolánek.
Peníze z unijního fondu pro země zasažené krizí dosud čerpalo Maďarsko a Lotyšsko. Maďaři získali 6,5 miliardy eur a Lotyši 3,1 miliardy eur. Obě země se kvůli globálnímu ekonomickému útlumu ocitly ve vážných potížích a požádaly o pomoc nejen EU, ale i Mezinárodní měnový fond.
Unie se dnes v Bruselu rovněž dohodla, že je připravena dát do fondů Mezinárodního měnového fondu (MMF) na pomoc zemím postiženým hospodářskou krizí 75 miliard eur. Novinářům to řekl francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
V EU v současnosti převládá myšlenka, že by Mezinárodní měnový fond měl mít větší odpovědnost za globální finanční stabilitu než doposud. Mezinárodní měnový fond je přitom spolu se Světovou bankou dítětem takzvaných brettonwoodských dohod z roku 1944. Delegáti 44 zemí se tehdy v předposledním roce druhé světové války dohodli na pravidlech, procedurách a institucích, které měly regulovat mezinárodní finanční systém. Cílem bylo, aby se neopakovala hospodářská politika, která ve 30. letech minulého století přispěla k Velké hospodářské krizi.
Podle mnohých politiků nicméně fond během uplynulých desetiletí sešel z cesty. Jeho úkolem přitom bylo zejména dohlížet na systém pevných devizových kurzů a řídit jej. O tuto roli přišel na začátku 70. let, kdy se systém pevných kurzů rozpadl. Od té doby se tak spíše staral jen o půjčování peněz rozvojovým zemím.
Autor: Euroskop
