Analytici: České předsednictví bude výrazně oslabeno

24.03.2009
čtk

Pro české předsednictví Evropské unii je dnešní vyslovení nedůvěry vládě premiéra Mirka Topolánka těžkou ranou. Předsednictví sice dál poběží, avšak bude po politické stránce výrazně oslabeno. Vyplývá to z reakce analytika bruselského Střediska pro výzkum evropské politiky (CEPS) Piotra Kaczyńského pro ČTK.

Normální úřednická práce poběží samozřejmě dál. Na tuto úroveň vyslovení nedůvěry nebude mít bezprostřední vliv. Předsednictví bude stále akceschopné, řekl Kaczyński. Hned vzápětí však dodal, že vedle toho bude mít dnešní rozhodnutí velmi silný, prý až zničující dopad na politickou reprezentaci Česka při jednání s jinými evropskými i světovými politiky a lídry.

Omezený vliv v EU má podle analytika každá vláda, která je doma takto oslabena. Ostatní státníci prý mají menší ochotu takovýmto politikům naslouchat a jednat s nimi. Pokud se to pak týká předsednictví, má to dramatické dopady na vůdcovství takového předsednictví, zdůraznil Kaczyński.

Připomněl, že už příští týden se uskuteční dlouho očekávané setkání předáků nejbohatších ekonomik světa G20 v Londýně. Pozice premiéra Mirka Topolánka, který by tam měl zastupovat EU, ale prý bude podkopána.

Analytik Antonio Missiroli ze Střediska evropské politiky (EPC) zdůraznil, že hodnocení dopadů na české předsednictví EU závisí na tom, jaký bude další vývoj na české politické scéně. Parlamentní rozhodnutí podle něj není až tak překvapivé. Obecně podle něj země EU i bruselské instituce preferují, pokud mají u předsednického státu určitý stupeň návaznosti a předvídatelnosti. Politická nestabilita doma není dobrá pro úspěšné fungování předsednictví, dodal. Na podporu svých slov uvedl i dvě příklady z unijní historie.

Jeho rodná Itálie v roce 1996 měla také předsednictví, do něhož zasáhly volby a střídání vlády. Předsednictví to ovlivnilo, podotkl. Sestavení nového kabinetu například několik týdnů trvalo a na přípravu tehdy klíčového červnového summitu nové vládě zůstalo jen několik týdnů.

Německo pak mělo mít v roce 2006 předsednictví, které původně kolidovalo s termínem voleb. Berlín si tak vyjednal s Finskem, které na Němce mělo v šéfovské roli v EU navázat, výměnu termínů. Sice to nakonec bylo zbytečné, protože v Německu se uskutečnily ještě o rok dřív předčasné volby, avšak ukazuje to prý to, že si evropští politici uvědomují, že je lepší mít během předsednictví stabilní pozici doma.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek