24.03.2009
čtk
Všechny hlavní zahraniční tiskové agentury si velmi pozorně všímají dnešního pádu české vlády. Informovaly o tom formou urgentních prioritních zpráv, takzvaných fleší, ale situaci nedramatizují. Upozornily, že parlamentní nedůvěra vyslovená kabinetu přichází v době českého předsednictví EU, zároveň ale poznamenaly, že podobná situace byla již v minulosti i v jiných předsednických zemích.
Agentura Reuters zdůraznila, že Topolánkova vláda může zůstat u moci, dokud se politické strany nedohodnou na dalším postupu, nebo dokud prezident Václav Klaus nejmenuje nový kabinet. Agentura AFP k tomu poznamenala, že česká ústava nestanoví žádný termín, dokdy má nyní vláda odstoupit, a že odstupující Topolánkova vláda může dál vést zemi a starat se o předsednictví EU. AFP i Reuters zdůraznily, že šéf opozice Jiří Paroubek před hlasováním sněmovny řekl, že i odstupující vláda by mohla dokončit evropské předsednictví.
Není to navíc poprvé, co nějaká země v čele půlročního rotujícího předsednictví unii zažívá změnu politické garnitury v průběhu mandátu, poznamenala AFP. Upřesnila, že při parlamentních volbách v roce 1996 v Itálii vystřídala v takovém období levicová vláda pravicovou a v roce 1993 zahájilo Dánsko své předsednictví EU pádem konzervativní vlády Poula Schlütera a příchodem sociálního demokrata Poula Nyrupa Rasmussena k moci. AFP přitom neuvedla, že by tyto změny v obou zemích nějak zkomplikovaly tehdejší chod EU.
Agentura DPA napsala, že po vyslovení nedůvěry Topolánkově vládě sice nezavládla v Bruselu ponurá nálada, nicméně se zvýšily obavy o osud Lisabonské smlouvy, která stanoví pravidla fungování rozšířené Evropské unie. Bez silného premiéra by smlouva nemusela projít v Senátu, kde mají silné slovo euroskeptici v Topolánkově ODS. To by pro EU znamenalo velmi vážnou krizi – možná vážnější, než ty, kterými doposud prošla.
Po odmítnutí evropské ústavy ve Francii a Nizozemsku v roce 2005 zástupci sedmadvacítky s námahou vyjednali Lisabonskou smlouvu. Tu sice loni v červnu smetli pod stůl v referendu voliči v Irsku, ale po ústupcích jejich zemi o ní půjdou rozhodovat znovu. Pokud by dokument odmítlo Česko, bylo by nepravděpodobné, že by se text Lisabonské smlouvy opět nějak měnil. A neschválení Lisabonské smlouvy by podle DPA mělo dalekosáhlé důsledky pro EU.
Podle britské zpravodajské agentury BBC je kromě Lisabonské smlouvy zpochybněn v Česku po pádu Topolánkovy vlády i záměr umístit v zemi část amerického protiraketového systému.
Reuters také píše, že jde o pád třetí vlády ve východní Evropě od začátku roku, poté co se tak stalo v Lotyšsku a Maďarsku. V těchto dvou zemích to bylo v důsledku dopadů ekonomické krize, zatímco Topolánkova porážka byla způsobena spíše domácími hádkami, uvedl Reuters.
Podle Reuters pád české vlády nevyvolal obavy finančních trhů, které nad tím mávly rukou. Hlavně prý proto, že věří v účinné reakce nezávislé české centrální banky na jakýkoli velký dopad vládních změn.
Autor: Euroskop
