02.04.2009
čtk
Regulace finančního sektoru, která by měla zabránit opakování finanční krize, jež otřásla loni celým světem a postupem času srazila nejen banky, ale i celé hospodářství, by mohla získat jasnější obrysy již na jednání ministrů financí EU v Praze. To se uskuteční v pátek a v sobotu a lepší dozor nad bankami a dalšími finančními institucemi bude jedním z jeho hlavních bodů. Šéfové státních pokladen se však seznámí i s výsledky summitu 20 největších ekonomik světa (G20), který se dnes koná v Londýně.
Pražská schůzka dává k vyjasnění detailů nové podoby bankovního dohledu ideální příležitost. Kromě ministrů financí se jí totiž zúčastní i šéfové centrálních bank včetně Jeana-Clauda Tricheta z Evropské centrální banky (ECB). Jedním z hlavních hostů však bude i bývalý šéf Mezinárodního měnového fondu Jacques de Larosiere, který v posledních měsících vedl skupinu expertů, kterou sestavila Evropská komise a jejímž úkolem bylo vytvoření nové podoby bankovní regulace.
Skupina mimo jiné navrhla, aby v Evropské unii vznikly dva nové celoevropské úřady pro dohled nad finančním sektorem. Jeden by měl být jakousi sítí národních regulátorů a druhý by měl posuzovat systémová rizika ve finančním systému a v případě potřeby varovat před případným kolapsem. Návrhy z pera Larosierovy skupiny by však mohly fungovat podobně jako v případě Evropské centrální banky, která se vyvinula z instituce, která původně neměla žádné reálné pravomoci.
ECB v podstatě nahradila Evropský měnový institut (EMI), jehož úkolem bylo posilovat spolupráci mezi centrálními bankami. EMI byl ale pouze dočasným řešením a zanikl v polovině roku 1998, kdy vznikla ECB. To by mohl být i případ dvou institucí, které navrhuje de Larosiere. Nejdříve by totiž disponovaly jen omezenými pravomocemi, ale časem by je mohl vystřídat celoevropský regulační úřad. Takové změny jsou však záležitostí na mnoho let a v EU se o nich teprve začíná diskutovat, přestože Evropská komise hodlá konkrétní legislativní návrh předložit v květnu.
Nová podoba regulace nicméně bude hlavním tématem až druhého dne jednání. První den by se měl odehrávat ve znamení výsledků summitu G20, kde bude jedním z bodů i nová podoba regulace finančního sektoru, ale státníci se budou zabývat celou řadou dopadů a projevů finanční krize a hospodářské recese. Řeč by mohla dojít i na rozpory mezi Evropou, Spojenými státy či Japonskem, které se týkají výše masivních finančních injekcí, které mají pomoci skomírající ekonomice.
Zatímco Spojené státy nadále utrácejí stovky miliard dolarů a Japonsko nadále zvyšuje svůj už tak obrovský státní dluh, Evropa další finanční pomoc odmítá. Evropská unie přitom již na podporu hospodářství vynaložila podle odhadů zhruba 400 miliard eur, což je zhruba 3,3 procenta HDP EU. Do této částky jsou přitom započítány i takzvané automatické stabilizátory, které představují mimo jiné například podpory v nezaměstnanosti, kteří ztratili během krize práci.
Autor: Euroskop
