09.04.2009
čtk – aktualizováno
Postsovětské státy by podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova neměly být nuceny vybrat si mezi spojenectvím s Ruskem, anebo s USA. Podle ministra by v těchto záležitostech neměla existovat „utajená agenda“. Lavrov rovněž vyzval Evropskou unii, aby podnikla kroky, které zabrání rozvracení Moldavska demonstracemi s prorumunskými hesly.
Je nepřípustné snažit se je (postsovětské státy) postavit před scestnou volbu – buď jste s námi, anebo proti nám. Jinak to vše povede k úplné válce o sféry vlivu, která se připisuje ruské zahraniční politice. My se o to nesnažíme, snažíme se rozvíjet rovnoprávné a vzájemně výhodné vztahy se všemi, řekl Lavrov v dnešním rozhovoru pro ruskou agenturu RIA Novosti.
Varování ruského ministra zaznělo po nepokojích v moldavské metropoli Kišiněvu, kde se místní komunistický režim dosud snažil lavírovat mezi Moskvou a Západem. Úterní demonstrace, které v Kišiněvě propukly po porážce opozice v parlamentních volbách, jsou už v ruských médiích přirovnávány k prozápadním změnám režimů v Kyjevu či v Tbilisi. V souvislosti s povolebními protesty moldavské opozice ruští poslanci vyjádřili podporu moldavské komunistické vládě.
Lavrov také vyzval Evropskou unii a Rumunsko, aby pomohly zabránit demonstracím s prorumunskými hesly, které podkopávají moldavskou suverenitu. Hesla a vlajky, které se vyhlašovaly a vlály v Kišiněvu, jednoznačně ukázaly, že demonstranty, v podstatě účastníky pogromu, ovládla idea rozvrácení moldavské státnosti, řekl ministr. Upozornili jsme na to Evropskou unii. Ujistili nás, že vnímají situaci se vší vážností. Doufáme, že EU a rumunské vedení, které veřejně odsoudilo násilnosti, podniknou kroky k tomu, aby se rumunské vlajky, rumunská hesla nepoužívaly ke krytí rozvracení moldavské státnosti, zdůraznil ruský ministr.
Tisíce převážně mladých demonstrantů, kteří v úterý vtrhli do sídla moldavského parlamentu, skandovali hesla jako Jsme Rumuni a Chceme být v Evropě. Někteří přívrženci opozice také demonstrovali s rumunskými vlajkami v rukách.
Z podílu na demonstracích obvinil Rumunsko již ve středu moldavský prezident Vladimir Voronin. Bukurešť podobné výtky odmítlo jako neopodstatněné.
Moldavsko bývalo součástí Rumunska, než bylo připojeno k Sovětskému svazu, nejprve nakrátko na počátku druhé světové války a poté na desetiletí po skončení války. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vyhlásilo nezávislost, ale kvůli obavám z připojení země k Rumunsku se od zbytku Moldavska odtrhla ruská menšina v Podněstří.
Lavrov dnes varoval, že nepokoje v Kišiněvu zkomplikovaly řešení konfliktu mezi Moldavskem a Podněstřím. To, co se stalo, jednoznačně zhoršilo podmínky pro dosažení dohody, řekl.
Problém Podněstří je jedním ze zmrazených konfliktů na území bývalého Sovětského svazu. Voronin se před volbami sešel s předákem podněsterských separatistů Igorem Smirnovem na trojstranné schůzce v Moskvě, které se zúčastnil také ruský prezident Dmitrij Medveděv, ale k žádnému průlomu nedošlo.
Podněsterská republika trvá na nezávislosti, i když ji nikdo neuznal, a odmítá znovusjednocení s Moldavskem. Kišiněv je ochoten poskytnout Podněstří autonomii, ale Tiraspol tato nabídka neuspokojuje.
Autor: Euroskop
