EU prý podvádí při snižování emisí skleníkových plynů

15.04.2009
čtk

Závazek Evropské unie, že do roku 2020 sníží objem emisí skleníkových plynů o pětinu, je ve skutečnosti podvod. V rozhovoru pro internetový server Euractiv to tvrdí Stefan Singer, šéf odboru pro energetickou politiku Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Reálné snížení emisí stojících mimo jiné za globálním oteplováním bude prý podle jeho výpočtů daleko nižší než tvrdí Unie a bude se pohybovat kolem čtyř až pěti procent.

Singerovu interpretaci umožňuje skutečnost, že EU vychází při svých výpočtech z roku 1990 a závazek tak obsahuje již učiněný pokrok, zatímco zástupce WWF hovoří o snížení emisí, které se teprve v unii odehraje. Závazek Evropské unie zahrnuje mimo jiné snížení emisí, které nemá nic společného s bojem proti klimatickým změnám, ale je v podstatě dílem náhody.

Souvisí totiž s útlumem průmyslové výroby, který byl důsledkem ekonomického vývoje, nikoli ekologických záměrů. Další podstatná část snížení emisí se zase odehraje za hranicemi EU, přestože je unie díky zvláštnímu mechanismu zahrne do vlastního závazku.

Porovnali jsme ambice Evropské unie s realitou. Pětinové snížení objemu emisí skleníkových plynů do roku 2020 ve srovnání s rokem 1990 bude ve skutečnosti představovat snížení o čtyři až pět procent (uvnitř EU od letošního roku), uvedl Singer.

Dopad průmyslového útlumu

Podle něj hlavní trik spočívá v tom, že objem emisí, které představuje především oxid uhličitý pocházející z průmyslové výroby, ve skutečnosti EU již snížila o osm procent. To je však především zásluhou průmyslového útlumu ve státech na východě Evropy, které do konce 80. let spadaly do vlivu Sovětského svazu. Krach podniků však v drtivé většině případů nevyvolala jejich ekologická závadnost, ale jejich nekonkurenceschopnost.

Zbývá nám tedy 12 procent, poznamenává Singer. Velké části tohoto cíle má ovšem být dosaženo prostřednictvím programu, který průmyslovým podnikům dovoluje, aby jim ke snížení emisí pomohly i takzvané zelené investice v rozvojových zemích. Pokud kupříkladu některý evropský průmyslový podnik postaví třeba solární elektrárnu v Africe, emise, které toto nové zařízení ušetří, si bude moci odečíst od celkového objemu vlastních emisí v Evropě.

Tento postup se má přitom na splnění unijního cíle po odečtení již učiněného pokroku podle šéfa odboru pro energetickou politiku WWF podílet zhruba 60 procenty. V podstatě tento postup nepředstavuje problém, pokud by existoval ambiciózní domácí (v rámci EU) cíl a tento mechanismus byl jen doplňkem. Ale to není tento případ, uvedl Singer.

Čína a USA dělají víc než Evropa

Upozornil tak na skutečnost, že navzdory závazku EU se podstatná část boje s klimatickými změnami odehraje mimo Evropu, přičemž unie není údajně takovým lídrem ve snižování emisí a investicích do zelené energie, za nějž se často vydává.

Zástupce WWF upozorňuje, že Spojené státy a především Čína dělají v tomto ohledu daleko víc než EU. Obamova administrativa navrhuje stabilizaci emisí v USA na úrovni roku 1990 pro rok 2020. To představuje zhruba devatenáctiprocentní pokles ve srovnání se současností, doplnil Singer. Hodně podle něj dělají i Číňané, kteří se zavázali k citelnému snížení energetické náročnosti svého průmyslu, a to až o třetinu mezi lety 2010 a 2020.

Jeden z vysoce postavených zástupců WWF si navíc v rozhovoru stěžuje na arogantní chování Evropanů, kteří prý dostatečně neodměnili snahu rozvojových zemí bojovat proti klimatickým změnám. Evropa promeškala příležitost dát rozvojovým zemím alespoň nějaké peníze. Opravdu arogantně jim řekla – ‚promiňte tohle je vyjednávání, chceme vidět, co udělají ostatní‘, dodal Singer s tím, že EU za toto chování zaplatí.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek