23.04.2009
čtk
Turecko a Arménie se dohodly na programu jednání směřujícího k normalizaci jejich vztahů. Sdělilo to turecké ministerstvo zahraničí. Obě země spolu diplomatické vztahy nemají a dlouhodobě spolu vedou spor o téměř 100 let staré masakry Arménů v době osmanské říše. Ázerbájdžán prohlásil, že normalizace turecko-arménských vztahů může zvýšit napětí v oblasti, nebude-li předtím vyřešen arménsko-ázerbájdžánský spor o Náhorní Karabach.
Turecko a Arménie se za zprostředkování Švýcarska dohodly na globálním rámci pro normalizaci svých vztahů tak, aby byly uspokojeny obě strany, uvádí se ve sdělení. V tomto kontextu byla vypracována „cestovní mapa“, konstatuje se v něm.
Ankara neudržuje s Jerevanem diplomatické vztahy od roku 1991, kdy se Arménie po rozpadu Sovětského svazu stala samostatným státem. Příčinou je postoj k tureckým masakrům Arménů v letech 1915 až 1917. Podle arménské strany zahynulo při těchto masakrech a deportacích více než 1,5 milionu lidí. Turecko tvrdí, že obětí bylo 300.000 až 500.000. Ankara také zásadně odmítá termín „genocida Arménů“, kterou naopak oficiálně uznaly Francie, Kanada a Evropský parlament.
Turecko v roce 1993 uzavřelo hranice s Arménií na znamení podpory etnicky příbuzného Ázerbájdžánu, který vede s Arménií spor o enklávu Náhorní Karabach, obývanou Armény a ležící na ázerbájdžánském území. Historická návštěva tureckého prezidenta Abdullaha Güla v Jerevanu loni v září, u příležitosti fotbalového utkání mezi oběma zeměmi, ukončila období, kdy spolu Turecko a Arménie neměly žádné kontakty.
Následovalo několik setkání na ministerské úrovni a v lednu hovořil turecký premiér Recep Tayyip Erdogan s arménským prezidentem Seržem Sarkisjanem, který počátkem dubna prohlásil, že do roka očekává otevření hranic.
Mluvčí ázerbájdžánského ministerstva zahraničí však dnes řekl, že Turecko a Arménie riskují zvýšení napětí v regionu, budou-li pokračovat v plánech na normalizaci vztahů, aniž bude vyřešena otázka Náhorního Karabachu. „Otevření (turecko-arménské) hranice by mohlo vést k napětí v oblasti a odporovalo by zájmům Ázerbájdžánu,“ řekl. Dodal ale, že na upřesnění případných ázerbájdžánských odvetných kroků je příliš brzy.
Ázerbájdžán se podle agentury Reuters bojí, že turecko-arménské urovnání by ho zbavilo páky na Arménii.
O turecko-arménské zprostředkování se snažily i Spojené státy a prezident Barack Obama počátkem dubna v Istanbulu Turecko a Arménii vyzval, aby urychleně dosáhly dohody směřující k normalizaci vztahů. Obama v předvolební kampani řekl, že podpoří kroky Kongresu směřující k tomu, aby i USA formálně označily masakry Arménů za genocidu. Nyní dal najevo, že názor nezměnil, ale že jeho prioritou je dosáhnout usmíření obou zemí.
V pondělí v Ankaře jednal o normalizaci vztahů s Arménií vysoký americký diplomat Matt Bryza, který pak zamířil do Jerevanu a Baku.
Nevládní Mezinárodní krizová skupina (ICG) v polovině dubna uvedla, že existuje plán dohody, na jejímž základě budou otevřeny hranice, postupně budou navazovány diplomatické vztahy a vytvořeny bilaterální komise, z nichž jedna se bude zabývat otázkou masakrů Arménů. Turecká vláda několikrát ujistila, že s Arménií nebude dosaženo žádné dohody, dokud nebude tato sporná otázka vyřešena.
Autor: Euroskop
