23.04.2009
Euroskop
Nakolik byl vstup do Schengenského prostoru pro Českou republiku zlomem? Znamenala nová bariéra na našich východních hranicích nějaký významnější předěl ve vízové politice? Na tyto otázky se pokoušeli odpovědět experti z českých ministerstev vnitra a zahraničí spolu s odborníky ze středoevropských nadací včera na odborném semináři Asociace pro mezinárodní otázky. Jak se tedy Schengen odrazil ve vízové politice ČR?
Evropská unie přinesla s projektem Schengenského prostoru do středovýchodní Evropy dilema „nových hranic s východními státy. Česká republika si například zachovala po roce 1989 bezvízový styk se státy post-sovětského prostoru stejně jako ostatní země tzv. Visegrádské čtyřky. Přesto s perspektivou vstupu do EU se jak ČR, tak Slovensko rozhodly tyto smlouvy v roce 2000 vypovědět. Vízum bylo a doposud je vnímáno jako bezpečnostní nástroj. Naopak Polsko a Maďarsko chápaly víza jako zahraničně-politický nástroj a dlouho si podržely liberální přístup vůči tomuto regionu, podporovaly Ukrajinu a Bělorusko.
Se vstupem do EU se znovu otevřela otázka východního partnerství, které Čechy začaly podporovat natolik, že ho zařadily mezi priority svého předsednictví EU. Ovšem z celkového pohledu pro české občany přistoupení k Schengenu příliš věcí nezměnilo – nedošlo ke snižování víz ani jejich navyšování.
Dlouhodobá víza, jež tradičně patří mezi národní pravomoci, by EU ráda zahrnula do projektu specifické spolupráce. Všeobecně se Evropská komise snaží v budoucnu zastřešit vízovou politiku členských států vznikem tzv. vízového kodexu, který by měl platit od ledna 2010.
Autor: Euroskop
