Petr Zenkner, Euroskop, 2. května 2009
Odstupující ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra podpořili další rozšiřování Evropské unie. EU stojí před stejnou výzvou jako v 90. letech, kdy akceptovala geopolitickou realitu po pádu železné opony, uvedl Vondra na konferenci pořádané sdružením OPONA a českým předsednictvím.
Ačkoli členství v EU a NATO připadá většině lidí jako něco automatického, mohla být podle Vondry situace v Evropě zcela jiná, kdyby se američtí a evropští politici v roce 1989 rozhodli jinak. Český vicepremiér podpořil další směřování západního Balkánu do EU a vyzdvihl strategický význam Turecka v energetické oblasti.
Ostatní části Evropy musí mít podle Vonry stejnou možnost jako východní Evropa po pádu železné opony. Hlavním kritériem pro přijetí zemí jihovýchodní Evropy musí být jejich pokroky v přípravě na členství, které musí Unie patřičně oceňovat, řekl Schwarzenberg.
Podle Vondry je další rozšíření nejen „morální povinností, ale i životním zájmem Evropské unie. Uvědomuje si však, že každé další bude těžší, protože unie ještě nezpracovala své největší východní rozšíření před pěti lety, a objevují se obavy, že nováčci mají jinou představu EU. Stabilizační význam rozšiřování unie ale roste a proto musí evropští politici prokázat stejnou státnickost jako ti v 90. letech.
Evropa je díky rozšíření silnější
Perspektiva návratu do Evropy povzbuzovala politickou a ekonomickou transformaci postkomunistických zemí. „Jen jsme nevědli jaká to bude fuška, řekl Schwarzenberg. „Proces přistupování k EU vyvedl Česko z ustrnulého systému… Bylo to 11 let tvrdé a někdy i velmi nepříjemné práce, dodal.
Schwarzenberg zdůraznil, že na Západě se někdy zapomíná, že se Evropa rozšířením zvětšila a získala mnohem větší význam. Podle Vondry musí EU zůstat otevřená a do dalšího rozšíření hledat další cesty pro spolupráci jako je Východní partnerství nebo projekt jižního koridoru. Příklad Albánie, která v úterý podala v Praze přihlášku do EU, podle českého ministra zahraničí ukazuje, že přes všechny problémy se Evropa stále sjednocuje.
Boj o české postavení v Evropě
Schwarzenberg zmínil také hlasování o Lisabonské smlouvě v Senátu, kde prý půjde o rozhodnutí, zda Češi přijímají Evropu. Po pádu železné opony museli Češi začít brát vážně odpovědnost sami za sebe a „nevzhlížet jen k vlastnímu pupku. Podle českého ministra zahraničí jsme dokázali, že nejsme připraveni, abychom brali odpovědnost za Evropu vážně. Schwarzenberg zdůraznil konstruktivní přístup České republiky vůči Evropské unii, která si v ní musí najt své místo, musí umět těžit z výhod členství a dokázat se prosadit.
Schwarzenberg odmítl, že Lisabonská smlouva poškozuje malé státy. Zdůraznil, že jednání s malými národy uvnitř EU je ve srovnání s jejich postavením v Evropě před 40 lety naprosto jiné a velké národy nikdy nerespektovaly ty malé více.
Řada lidí se v EU necítí dobře.
Evropská unie má ale podle Schwarzenberga řadu problémů, hlavně zvyšující se propast mezi jejím reálným fungováním a vnímáním EU. Český ministr nemá obavy z vnějšího nepřítele Evropské unie, ani se nebojí toho, že ji rozbijí evropští politici. Největším ohrožením je fakt, že občané nebudou přijímat evropské instituce jako své vlastní. Proto je nutná diskuse o tom, co má být v Bruselu, na národní a regionální úrovni.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop
