Ekonomická spolupráce ve Východním partnerství

07.05.2009
Euroskop

Asociace pro mezinárodní otázky připravila při příležitosti zahájení Východního partnerství mezinárodní konferenci s názvem „Eastern Partnership: Towards Civil Society Forum“, která se uskutečnila ve dnech 5.-6. května v Praze v Černínském paláci. Protože hospodářská spolupráce má být důležitou součástí projektu Východního partnerství, byl jeden z panelů konference věnován roli EU v ekonomické konvergenci zemí účastnících se Východního partnerství a vyjednávání o dohodách o volném obchodu mezi státy Východního partnerství a EU.

První mluvila ředitelka ukrajinského Mezinárodního centra pro politická studia Olga Shumylo, která zdůraznila, že pozice Ukrajiny se odlišuje od pozice ostatních zemí účastnících se Východního partnerství. Ukrajina totiž oproti ostatním jednala s EU o volném obchodu již od roku 2005 a její vztahy s EU jsou intenzivnější.

Podle ní bude pro některé země stěží přijatelné přistoupit na rozsáhlou obchodní agendu, jak požaduje Komise a upřednostňovaly by jednoduchou dohodu o volném obchodu. Překážkou by také mohly být vazby některých zemí, například Arménie nebo Moldávie, na Rusko.

Součástí dohod o volném obchodu by mělo být i odstranění necelních překážek obchodu, které zahrnují některé vnitrostátní regulace a předpisy. Olga Shumylo kritizovala, že Komise neříká jasně, které evropské předpisy by státy měly převzít, aby se mohly volného trhu s EU účastnit.

Druhým řečníkem byl ředitel Mezinárodních programů z Moldávie Alexandru Oprunenco. Zdůraznil důležitost investic z EU pro Moldávii a připustil, že v jednání s EU je Ukrajina daleko před Moldavskem. Jako problematické vidí především sladění s předpisy EU, které by dohoda o volném obchodu vyžadovala.

Jedním z důležitých požadavků pro Moldavsko je uvolnění vízové politiky. Mnoho Moldavanů totiž pracuje v zahraničí a peníze, které pracovní imigranti posílají do vlasti jsou pro Moldavany důležitým zdrojem příjmů.

Ředitelka Transparency International z Ázerbajdžánu Rene Safaraliyeva se zaměřila na negativní dopady korupce, kterou její organizace dlouhodobě zkoumá a monitoruje. Občanská společnost by podle ní měla tlačit na Komisi, aby přijala tvrdší podmínky ve vztahu ke korupci. Vážný problém, který je těžké odstranit podle ní představuje propast mezi dobrými předpisy a mezi tím jak jsou tyto předpisy implementovány a dodržovány.

V odpovědích na otázky moderátora diskuze Tomáše Valáška se účastníci diskuze shodli, že dohody o volném obchodu nebudou mít jasné vítěze a poražené, ale že v každém státě určité skupiny získají a jiné ztratí. Hospodářská krize podle diskutujících přinesla nárůst protekcionismu a kontroverzních opatření (jako například některá nová ukrajinská cla) a právě proto je třeba v jednáních o volném obchodu pokračovat.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek