08.05.2009
čtk
Realizace plánu na urychlenou výstavbu nových plynovodů obcházejících Rusko, který má dnes v Praze přijmout energetický summit Jižní koridor – nová hedvábná stezka, má připravit Moskvu o monopol na vývoz energetických surovin ze Střední Asie, upozornil dnes ruský list Kommersant. „Znamená to, že Evropská unie už nepočítá s kompromisem s Ruskem v otázkách energetické bezpečnosti,“ usoudil deník.
Summit má přispět k odstranění komerčních i nekomerčních překážek energetických a dopravních projektů v rámci Jižního koridoru, jako je především chystaný plynovod Nabucco, který má okolo Ruska přepravovat 31 miliard metrů krychlových plynu ročně, a plynovod ITGI, kterým má na trase z Turecka do Řecka a Itálie proudit 11 miliard metrů krychlových ročně. Oba projekty jsou prioritní, tedy mohou být z 30 procent financovány z rozpočtu EU.
Za jednu z klíčových novinek v nové verzi návrhu deklarace z pražského summitu Kommersant považuje zmínku o transkaspické trase, kterou ještě v březnu Evropská komise neuváděla jako součást Jižního koridoru. Realizace tohoto bodu má středoasijským zemím umožnit přepravovat a prodávat své energetické suroviny přímo EU s pominutím Ruska. Řeč jde především o Turkmenistánu, který Brusel považuje za klíčového hráče pro naplnění Nabucca plynem.
Až dosud veškerý turkmenský plyn dodával do Evropy ruský Gazprom. Loni Rusko souhlasilo s nákupy tohoto plynu za evropské ceny, aby Turkmenistán neměl chuť hledat nové přepravní trasy. Ale nedávný plynový konflikt s Ruskem mohl změnit postoj Ašchabadu, připomněl deník.
Oproti očekávání v březnu nebyla v Moskvě podepsána dohoda, podle níž měl Gazprom postavit nový plynovod vedoucí od největšího světového naleziště plynu ke Kaspickému moři; prý proto, že turkmenský vůdce chtěl, aby jej Gazprom postavil za své peníze i bez poskytnutí záruk, že se plynovod připojí k ruské síti. A v dubnu Gazprom prudce snížil odběr turkmenského plynu, což vedlo k havárii na jednom z plynovodů. Ten sice byl opraven, ale Gazprom i tak přestal přepravovat turkmenský plyn určený na export. Zejména toto mohlo prezidenta Gurbanguliho Berdymuhamedova vést k podpoře deklarace EU, míní list.
Základním problémem transkaspické trasy sice zůstává, že Rusko může blokovat výstavbu plynovodu po dně Kaspického moře. Ale pro tento případ EU oživuje nápad s výstavbou závodu na zkapalňování plynu v Turkmenistánu, odkud by byl přepravován do Ázerbájdžánu a do Evropy, jakkoli podle expertů jde o ekonomicky nepodložené, ale čistě politické řešení.
Nicméně summit na poslední chvíli podle listu dostal ránu – v Praze turkmenského prezidenta zastoupí vicepremiér, což dá prezidentovi prostor pro manévrování.
V těchto podmínkách Rusko, pozvané jako pozorovatel spolu s USA a Ukrajinou, si mohlo dovolit akci ignorovat, uzavírá Kommersant s tím, že ruský ministr energetiky Sergej Šmatko do Prahy nepojede.
Autor: Euroskop
