AKTUALIZACE: Telekomunikační balík

13.05.2009
Euroskop

Plénum Evropského parlamentu proti všem očekáváním nepodpořilo kompromisní znění telekomunikačního balíku. Přijetím tzv. Dodatku 138 odsoudilo legislativní proces ke třetímu čtení.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského úřadu pro trh elektronických komunikací (KOM(2007)699)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení 2006/2004/ES o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (KOM(2007)628)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (ES) č.21/2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice (ES) č.19/2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice (ES) č.20/2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (KOM(2007)697)

1. Legislativní pozadí

Telekomunikační balík představený 13. listopadu 2007 má za cíl změnu stávajícího předpisového rámce, jíž by mělo být dosaženo „jednotného evropského informačního systému. Evropský parlament během prvního čtení prosadil do všech tří legislativních návrhů, z nichž balík sestává, poměrně zásadní pozměňovací návrhy (více zde, zde a zde). Komise některé myšlenky z pozměňovacích návrhů pléna Evropského parlamentu přejala, ale přesto prosazuje mnohé, co zařadila již do původního návrhu (více zde).

Po přijetí politického kompromisu Radou připadla nejdůležitější úloha českému předsednictví, které se mělo pokusit o dosažení shody mezi Komisí, Radou a Evropským parlamentem. Až do konce posledního únorového týdne se však zdálo, že se tento úkol českým vyjednavačům nepovede, jelikož rozhovory se neposunuly žádným pozitivním směrem. Kritiky se tak předsednictví dočkalo především ze strany členů Evropského parlamentu, kteří se obávali, že se legislativní proces nestihne ukončit do červnových voleb. Během února však zavládl mírný optimismus a postupem času se ukazovalo, že vyjednavači přece jen dojdou k určitému kompromisnímu řešení. Po vyřešení nejdůležitějších částí balíku se pouze dojednávaly méně závažné body (více zde). Pak ovšem přišel zlom: jednání začala blokovat roztržka mezi francouzskou vládou a odpůrci návrhu opatření, jež se tamní kabinet snaží prosadit do národní legislativy. Návrh se týká ilegálního stahování z internetu.

2. Stav legislativního procesu

2.1. Diskuse v plénu Evropského parlamentu

Po dlouhých a složitých jednáních mezi zainteresovanými aktéry se již zdálo, že dosažený kompromis bude přijatelný pro všechny strany a dojde k ukončení legislativního procesu. 5. a 6. května 2009, kdy mělo v plénu Evropského parlamentu dojít k rozpravě nad jednotlivými návrhy a následnému hlasování, se tedy neočekávaly významné problémy. Přesto se ukázalo, že hlasování nemusí být zcela jednoznačné. Zpravodajové jednotlivých návrhů se vyjádřili pro schválení všech návrhů, jejichž podoba vzešla s dlouhých třístranných jednání mezi Radou, Parlamentem a Komisí. Rozprava se však nakonec stočila na jediné téma: tzv. Dodatek 138. Tento dodatek byl přijat Parlamentem v prvním čtení jako jeden z pozměňovacích návrhů. Rada ho však následně odmítla a neobjevil se ani v závěrečném kompromisním návrhu. Dodatek, jehož autory jsou Daniel Cohn-Bendit a Guy Bono, je zamířen proti kontroverznímu návrhu zákona francouzské vlády, jenž má být prostředkem v boji proti ilegálnímu stahování dat z internetu. Tzv. návrh Hadopi počítá s možností odepřít uživateli přístup k internetu v případě, že se opakovaně dopustí nelegálního stahování. Rozhodovací pravomoc by dostala byrokratická instituce. Evropští politici ovšem požadují převedení této pravomoci na soudní orgány; celou záležitost považují za porušení práva člověka na přístup k informacím (více zde). Otázkou je, zda je zmíněný text v souladu s kompromisním návrhem telekomunikačního balíku, který se v oblasti telekomunikací dožaduje například kompatibility s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv.

Během plenárních diskusí se ukázalo, že dané téma lze interpretovat různě. Představitelé francouzské vlády se například domnívají, že jejich text nijak neodporuje opatřením, která by byla telekomunikačním balíkem nastolena. S tím ovšem nesouhlasí jedna ze zpravodajek Catherine Trautmannová. Dle jejího názoru si totiž oba dokumenty protiřečí nejen svou podstatou, ale také literou. Podporu si kompromisní návrh získal také od britské komisařky Viviane Reding, která znění kompromisních textů označila za vítězství svobody občanů a internetových uživatelů. Veškerá argumentace proponentů kompromisu ovšem nepřesvědčila ani Cohn-Bendita, ani Bona.

2.2. Hlasování v plénu Evropského parlamentu

Budoucnost telekomunikačního balíku se začala komplikovat již v předvečer plenárního hlasování. A obavy těch, kteří dojednaný kompromis podporovali, se potvrdily 6. května 2009, kdy plénum skutečně přijalo tzv. Dodatek 138. Překvapením nebylo pouze jeho přijetí, ale také výrazná většina, kterou si tento návrh získal (hlasovalo pro něj 407 poslanců, 57 proti a 171 se zdrželo). Přestože ostatní návrhy byly přijaty plně ve znění, které určil politický kompromis, přijetí jediného pozměňovacího návrhu odsuzuje celý telekomunikační balík ke třetímu čtení, jež by mělo proběhnout na podzim tohoto roku.

2.3. Reakce některých zainteresovaných aktérů

Výsledek hlasování „potěšil zejména autory Dodatku 138. „Toto je prohra pro Nicolase Sarkozyho, který již déle nemůže ignorovat většinu Evropského parlamentu v národních debatách, prohlásil krátce po zveřejnění výsledků Cohn-Bendit. Odlišně se na celou záležitost dívá především Komise, Rada a parlamentní zpravodajové jednotlivých návrhů. Například zpravodajka Trautmannová vyjádřila své politování nad tím, že telekomunikační balík byl „zahuben internetovou regulací přesto, že obsah legislativních textů měl být od počátku zcela jiný. Dodala také svůj pohled na pozici členských států: „Členské státy se domnívají, že Parlament není oprávněn zasahovat do jejich legislativního řádu.

3. Očekávaný vývoj

Hlasování Evropského parlamentu poslalo telekomunikační balík zpět do fáze jednání. Nyní se musí vyjádřit Rada. Přestože je oficiální možností také schválení balíku v podobě, kterou navrhl Parlament, nedá se očekávat, že by tak Rada učinila. Nejspíše návrh odmítne, čímž se stane předmětem jednání Dohodovacího výboru Rady a Evropského parlamentu. Ten bude mít na jednání 6 týdnů.

Připojené dokumenty: SEK(2007)1473, SEK(2007)1472

Právní báze: čl. 95 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice

Procedura: spolurozhodování

Odpovědné generální ředitelství Komise:Informační společnost a média

Odpovědný výbor Evropského parlamentu:IMCO (zpravodaj Malcolm Harbour, Velká Británie,EPP-ED)

Odpovědná formace Rady: TTE

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského úřadu pro trh elektronických komunikací (KOM(2007)699)

Připojené dokumenty: SEK(2007)1473, SEK(2007)1472

Právní báze: čl. 95 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice

Procedura: spolurozhodování

Odpovědné generální ředitelství Komise:Informační společnost a média

Odpovědný výbor Evropského parlamentu:ITRE (zpravodajkaPilar del Castillo Vera, Španělsko,EPP-ED)