19.05.2009
čtk – aktualizováno
Po USA a Číně je Rusko třetím největším obchodním partnerem Evropské unie; vzájemná obchodní výměna se za posledních pět let více než zdvojnásobila. V ruském zahraničním obchodě ovládá EU první místo s více než padesátiprocentním podílem na jeho celkovém obratu a tři čtvrtiny přímých zahraničních investic v Rusku pocházejí ze zemí sedmadvacítky. Ekonomické vztahy budou i tématem summitu EU a Ruska, který se koná od čtvrtka do pátku v ruském Chabarovsku.
Dvě třetiny unijního dovozu z Ruska tvoří nerostné suroviny (opačným směrem jdou zejména strojírenské výrobky), a právě ty jsou často jablkem sváru mezi Bruselem a Moskvou. Konkrétně jde o dodávky ruského plynu, které byly například letos v lednu do Evropy na dva týdny úplně zastaveny kvůli sporu ruské firmy Gazprom s Ukrajinou. Proto se EU snaží snížit svou energetickou závislost na Rusku, odkud dováží třetinu své spotřeby plynu. Řešením by měl být plynovod Nabucco, který má do Evropy přivést plyn ze střední Asie.
Aktuálně komplikuje rusko-unijní vztahy také program tzv. východního partnerství, zahájený 7. května v Praze, který má posílit ekonomické, energetické i politické vztahy EU s šesti postsovětskými státy a v němž Moskva vidí snahu unie vytvořit si nové sféry vlivu na východě Evropy. Tento projekt počítá s napojením Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny na unijní rozvojové programy a může dospět až k vytvoření zón volného obchodu a bezvízovému styku.
Stěžejním bodem rusko-unijních vztahů je v posledních letech dohoda o strategickém partnerství, o níž začaly Brusel a Moskva jednat loni v červenci po četných odkladech. Tato jednání dlouho blokovala Varšava kvůli ruskému embargu na dovoz polského masa, jež platilo od listopadu 2005 do prosince 2007. Rozhovory o této dohodě, která má nahradit smlouvu z roku 1994 (v platnosti od 1. prosince 1997) původně přijatou jen na deset let, EU v září pozastavila kvůli srpnovému zásahu Ruska v Gruzii, ale již v listopadu je obnovila.
V loňském roce vyvezly státy EU do Ruska zboží v hodnotě 105 miliard eur, opačným směrem šlo zboží za 173 miliardy eur. Vzájemná obchodní bilance se tak proti předloňsku (54,78 miliardy eur) ještě prohloubila v neprospěch EU. V obchodě se službami má EU s Ruskem bilanci aktivní, a to 6,5 miliardy eur v roce 2007, kdy export unijních služeb na ruský trh činil 18 miliard eur. V témže roce investovaly firmy ze zemí unie do Ruska 17 miliard eur, opačným směrem šly přímé zahraniční investice v hodnotě jedné miliardy eur.
Obrat obchodu Ruskem a ČR má po propadu v roce 2002 rostoucí tendenci a vyřešen byl také ruský dluh vůči Česku, který před lety asi nejvýrazněji vstupoval do vzájemných vztahů. Problémem zůstává bilance obchodu. ČR má s Ruskem dlouhodobě zápornou obchodní bilanci a její schodek se loni výrazně prohloubil na téměř 86 miliard korun. Dovoz z Ruska loni činil 153,4 miliardy korun (v roce 2007 to bylo 112,2 miliardy), vývoz 67,5 miliardy (v roce 2007 to bylo 57,6 miliardy). Rusko si stále udržuje pozici jednoho z klíčových obchodních partnerů ČR – z hlediska objemu obchodního obratu je v první desítce zemí.
K hlavním vývozním položkám ČR patřily v roce 2008 díly a příslušenství motorových vozidel, zařízení ke zpracování dat, osobní automobily a stroje a průmyslová zařízení. K hlavním dovozním položkám ČR patří ropa, zemní plyn a polotovary ze železa a oceli. V Rusku působí například společnost Home Credit, která patří k největším firmám na domácím trhu spotřebitelského financování. v Rusku má výrobní závod také potravinářská firma Hamé. Příkladem úspěšné investice je turnovská firma Sklostroj, která v Rusku postavila několik továren na výrobu lahví, nebo brněnská Alta, která se podílí na modernizaci a dodávkách pro několik ruských závodů.
Autor: Euroskop
