19.05.2009
čtk
Moldavský parlament, vzešlý z kontroverzních dubnových voleb, se ve středu pokusí zvolit nového prezidenta. Kandidují dva uchazeči, oba z řad vládnoucích komunistů: dosavadní premiérka Zinaida Greceaniiová a akademik Stanislav Gropa. Předpokládá se, že opozice bude volbu bojkotovat s cílem dosáhnout vypsání nových parlamentních voleb. Opoziční strany mají nejtěsnější možnost, jak dosáhnout svého – komunistům jeden hlas chybí.
Ke zvolení prezidenta je ve 101členném parlamentu zapotřebí nejméně 61 hlasů. Ve volbách 5. dubna obsadili vládnoucí komunisté 60 křesel, jeden hlas se jim tedy nedostává. Pokud se žádný z opozičních poslanců nenechá přesvědčit, skončí obě kola hlasování neúspěšně a parlament se podle ústavy bude muset rozpustit a budou muset být vypsány nové volby. Obě kola hlasování se musí uskutečnit do 7. července.
Podle opozice dosáhli komunisté svých 60 mandátů volebními podvody. Opoziční strany proto požadují opakování voleb, a když neuspěly s protestními demonstracemi, mohou svého cíle dosáhnout tím, že volba hlavy státu bude neúspěšná.
Předsedou parlamentu byl minulý týden komunistickou většinou zvolen končící prezident Vladimir Voronin, který tak zatím zastává obě funkce – jak předsedy parlamentu, tak prezidenta. O další regulérní mandát hlavy státu se však již podle ústavy ucházet nemůže, protože tuto funkci vykonával už dvě volební období za sebou.
Komunistické vedení parlamentu již zahájilo kontakty s opozicí ve snaze rozložit dosud jednotnou koalici tří stran – liberálních demokratů, liberálů a sdružení Naše Moldavsko. Nabídlo jim funkce místopředsedy parlamentu a předsedů čtyř parlamentních výborů z deseti. Opoziční strany prohlašují, že je nezajímají funkce, ale nové volby.
Opozice požadovala opakování voleb již po oznámení předběžných výsledků hlasování z 5. dubna. Podle ní došlo k podvodům – hlasovací seznamy nabobtnaly o jména údajně až 400.000 lidí, kteří jsou ve skutečnosti buď mrtví, nebo žijí v zahraničí, a ti všichni prý hlasovali pro komunisty. Přívrženci opozice, hlavně mládež a studenti, vyrazili do ulic. Nejprudší nepokoje se odehrály 7. dubna, kdy skupiny demonstrantů vtrhly do Paláce republiky a zničily část kanceláří parlamentu a prezidentského úřadu, které v něm sídlí. Vláda pohrozila použitím síly a opozice poté vyzvala své přívržence, aby v protestech pokračovali pokojnými prostředky.
Autor: Euroskop
