26.05.2009
čtk – aktualizováno
Blížící se volby do Evropského parlamentu rozhodnou nejen o složení zákonodárného sboru, ale i o tom, jak výrazně se promění obsazení nejvýznamnějších funkcí v Evropské unii. Z mnoha stran zní, že některou z nich by měl vůbec poprvé obsadit i někdo z nových členských zemí. Zdá se, že největší šance probít se k některému z nejvýznamnějších unijních křesel má někdo z Polska.
Snahy samozřejmě jsou mít nějakou rovnováhu mezi politickými stranami, velkými státy, menšími státy, mužem, ženou, novými členskými státy, starými členskými státy, řekl ČTK o výběru vhodných kandidátů na hlavní unijní funkce europoslanec Libor Rouček (ČSSD). Tohle všechno se bude řešit po volbách, dodal.
V současnosti jsou klíčové posty v unii obsazeny následovně: šéfem Evropské komise je Portugalec José Barroso, předsedou Evropského parlamentu Němec Hans-Gert Pöttering a vysokým představitelem pro zahraniční a bezpečnostní politiku Španěl Javier Solana.
Pokud vstoupí v platnost Lisabonská smlouva o reformě unijních institucí, pak by měla k těmto postům, které zůstanou zachované i v budoucnu, ještě nově přibýt funkce předsedy Evropské rady. Ten bude předsedat vrcholným schůzkám EU, kterých se koná několik do roka.
Alespoň jedna z těchto funkcí by měla být svěřena někomu z nové členské země, řekl europoslanec Jan Zahradil (ODS). Podobně se vyjádřili i další politici oslovení ČTK, například jeho kolegyně Jana Bobošíková (šéfka strany Politika 21, která kandiduje za seskupení Suverenita) či Jana Hybášková (Evropská demokratická strana). Ta současně připomněla, že se v EU diskutuje i o tom, že by bylo vhodné jednu z klíčových funkcí obsadit ženou. Určitě na některém z předních míst by měla být žena, to je bez pochyb, podotkl i Rouček.
V souvislosti s možností obsazení jednoho z klíčových postů někým z novějších zemí EU se asi nejčastěji hovoří o Evropském parlamentu, v jehož případě je za vážného adepta považován polský expremiér Jerzy Buzek. Reálný kandidát je, já bych s ním byl spokojený, řekl europoslanec Miloslav Ransdorf (KSČM).
Spekuluje se pak třeba i o tom, že by se případně současný šéf zahraničního výboru EP Jacek Saryusz-Wolski mohl stát vysokým představitelem EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Češi, kteří tento půlrok zastávají funkci předsednické země EU, podle expertů i politiků patrně žádnou z těchto funkcí neobsadí.
Myslím si, že země, která se není schopná rozhodnout, kdo má předsedat summitům, jestli premiér nebo prezident, a která na úplně poslední chvíli vyměňuje komisaře a podobně, nemá šanci, aby měla nějakého vysokého představitele, prohlásila třeba Hybášková. Narážela tím na výběr minulého komisaře, kterým se po peripetiích nakonec stal v roce 2004 expremiér Vladimír Špidla, i na určité nejasnosti ohledně toho, kdo bude z pozice českého předsednictví EU šéfovat červnovému summitu bloku.
Podle Hybáškové by bylo na místě, pokud by jednu ze zmiňovaných unijních pozic obsadila žena. Například Ransdorf považuje za hlavní to, zda půjde o kvalitního kandidáta, nikoli to, zda jde o příslušnici něžnějšího pohlaví či občana některé z nových zemí EU.
V EU složené z 27 zemí je obvyklé, že se nový šéf Evropské komise, tedy výkonného orgánu EU, vybírá z nejsilnější frakce vzešlé z voleb do Evropského parlamentu.
Zahradil podotkl, že by měly nové členské země EU usilovat o to, aby jejich zástupce získal některou výkonnou pozici a nikoli post šéfa Evropského parlamentu, což je podle něj méně významná, spíše jen ceremoniální funkce. Připouští však také, že snadné to nebude, neboť je třeba brát při výběru kandidátů v úvahu řadu faktorů.
Bývá to tak. To jsou ta základní kritéria: sever-jih, západ-východ, malé-velké, nové-staré. A teď do toho ještě přibyla kombinace muži-ženy. Těch kritérií máme tolik, že nikdo nemůže být úplně uspokojen, prohlásil Zahradil.
Autor: Euroskop
