02.06.2009
čtk
Evropská unie se ve čtvrtek zřejmě shodne na mechanismu výměny informací o vězních z americké věznice Guantánamo, které některé členské státy bloku hodlají na žádost Spojených států přijmout. Země se na něm už dohodly na diplomatické úrovni a nyní by to měli podle diplomatů potvrdit formálně i ministři vnitra.
Na základě tohoto mechanismu by státy unie a schengenského prostoru měly zvažované přijetí vězněných z Guantánama vždy konzultovat s partnery a sdílet s nimi potřebné informace o dané osobě ještě před vlastním rozhodnutím, zda ho skutečně přijmou.
Američané na Guantánamu zadržují lidi podezřelé z terorismu. Prezident Barack Obama v lednu rozhodl do roka toto kontroverzní zařízení, které zařídil jeho předchůdce George Bush a jež dlouhodobě kritizovali ochránci lidských práv, uzavřít. Washington se pak obrátil na evropské partnery, zda by byli ochotni přijmout některé vězně.
Týkat by se to mělo několika desítek vězňů, kteří by chtěli zamířit do Evropy. Jde o ty, kteří nebyli obviněni a jsou před zákonem bez poskvrny, avšak u nichž hrozí, že by jim v případě návratu do domovských zemí hrozila represe od tamních režimů či úřadů.
Ochotu přijmout některé z těchto vězňů daly najevo třeba Španělsko, Francie či Británie. Proti takové možnosti se stavěly například Rakousko, ale i Česká republika. Jako národní stát Česká republika neuvažuje o přijetí jakéhokoli bývalého vězně z Guantánama, řekl v dubnu tehdejší ministr vnitra Ivan Langer.
EU se shodla, že konečné rozhodnutí o přijetí či nepřijetí zadržovaných z Guantánama je na jednotlivých zemích bloku. Z řady stran ale v této souvislosti zaznívaly hlasy upozorňující na existenci schengenského prostoru a důsledky, jaké to v tomto případě má i pro ty země, které vězně nepřijmou.
Schengenský prostor je založen na tom, že když do něj někdo vstoupí, tak už by při cestách do jiných zemí prostoru neměl procházet hraničními kontrolami. Jeho součástí jsou země EU s výjimkou Británie, Irska, Kypru, Bulharska a Rumunska. Kromě EU do něj patří i Norsko, Island a Švýcarsko.
V návrzích závěrů, které by měli ministři schválit a které má ČTK k dispozici, se připomíná, že primární odpovědnost za uzavření Guantánama připadá na USA. Současně text vítá záměr zařízení uzavřít.
Rozhodnutí přijmout nějakého bývalého zadržovaného jedním členským státem se bude týkat dalších členských států a přidružených zemí Schengenu, píše se rovněž v návrhu závěrů.
Proto je prý nezbytné sdílet informace a konzultovat případné přijetí ještě před tím, než se k němu daná země rozhodne. Stát, který bude zvažovat přijetí někoho z Guantánama, by také měl od USA chtít o dané osobě všechny dostupné informace. O svém rozhodnutí přijmout někoho by pak měl všechny země EU a schengenského prostoru informovat.
Nic z těchto závěrů by nemělo být interpretováno jako výzva těm členským zemím či přidružených zemí Schengenu, které nehodlají přijmout bývalé vězně, aby tak učinily, píše se také v textu. Výměna informací o vězních by na základě dohodly měla probíhat skrze již existující informační systémy či kanály, jako je například síť Europolu.
Členské státy budou využívat těchto mechanismů co nejefektivnějším způsobem, aby umožnily co nejširší výměnu informací mezi členskými státy a státy přidruženými k Schengenu, která je nezbytná k vytvoření komplexního obrazu o možných důsledcích přijetí nějakého bývalého zadržovaného, dodává návrh závěrů.
Autor: Euroskop
