05.06.2009
Euroskop
Ve čtvrtek 4. června uspořádala společnost Fontes Rerum odbornou diskuzi s názvem „Euro: kdy je reálné jeho zavedení v ČR?“. Kromě tématu přijetí společné evropské měny se účastníci věnovali i problematice hospodářské krize a jejímu řešení.
Jako první mluvil Národní koordinátor zavedení Eura v ČR Oldřich Dědek, kterého moderátor diskuze Jan Mládek překřtil na „pana Euro. O přijetí eura v Česku se podle něj vede především ideologická debata a přijetí eura se pořád zbytečně oddaluje.
Zatímco v Česku se hospodářská krize považuje za důvod pro oddálení přijetí eura, v jiných zemích naopak přijetí eura vidí jako jedno z řešení hospodářské krize. Se vstupem do eurozóny je prý Slovensko spokojeno a o osud Slováků se obávají pouze čeští ekonomové, kteří upozorňují na větší hospodářský propad Slovenska a na to, že nemohou využít oslabení měny, řekl Dědek.
Estonsko možná prokáže, že plnit Maastrichtská kritéria a vstoupit do eurozóny je možné i v prostředí hospodářské krize. Estonský premiér nedávno prohlásil, že jeho země vstoupí do eurozóny v roce 2011. To je podle Dědka reálný termín, protože Estonsko na rozdíl od ČR již splnilo podmínku dvouleté účasti v mechanismu směnných kursů (ERM II). Problém inflace, která byla pro Estonsko největší překážkou se vyřešil vypuknutím hospodářské krize a s ní souvisejícím poklesem růstu cen. Obtížné bude splnění rozpočtových pravidel, ale i ty bude možné splnit, domnívá se Dědek.
Vladimír Dlouhý hodnotil úspěšnost eura za deset let jeho existence a oponoval názoru České národní banky, že přijetí eura je politické rozhodnutí, protože podle něj má i ekonomické důvody.
Připustil, že při hodnocení eura převažoval spíše pesimismus a defenzivní poloha. Připomněl články profesora Martina Feldsteina, který se domníval, že přijetí eura způsobí destabilizaci Evropy, a který za největší problém společné evropské měny považuje skutečnost, že jedna měnová politika nemůže vyhovovat natolik odlišným zemím. Podle Dlouhého se však pesimistické předpovědi nenaplnily. Nicméně stejně jako nelze jasně prokázat negativní dopady, nelze jasně prokázat ani dopady pozitivní.
Postoj České národní banky hájil Pavel Řezábek. Připomněl mnoholeté přípravy na přijetí eura a dvě po sobě jdoucí strategie vstupu ČR do eurozóny. Poukázal na to, že i po vstupu do eurozóny bude muset ČR vypracovávat strategii měnové politiky, kterou poté český zástupce bude hájit v Evropské centrální bance.
Podle analytika Raifeissen Bank Aleše Michla musíme najít nová hlediska, které zhodnotí vhodnou dobu pro přijetí eura. Vhodná doba podle něj nastane, když měnové nástroje nebudou účinné. Česko by si proto mělo klást otázky jako jak působí pokles kurzu koruny na ceny vývozů, ale i dovozů, nebo zda při poklesu kurzu koruny budou tlačit zaměstnanci na zvýšení mezd.
Autor: Euroskop
