09.06.2009
čtk
Volby do Evropské parlamentu, první od vypuknutí krize, předvedly, že evropská integrace se silně zpomalí, Turecko nepřijmou do Evropské unie a José Barroso nejspíš zůstane v čele Evropské komise, napsal dnes ruský list Kommersant. Za hlavního vítěze voleb označil německou kancléřku Angelu Merkelovou, za hlavního poraženého britského premiéra Gordona Browna.
Volby se staly triumfem vládnoucích pravicových stran a fiaskem vládnoucí levice. Nehledě na pokračující krizi voliči odmítli sociálně orientovaná a dokonce populistická hesla levice jako nepřesvědčivá, usoudil deník.
Nikdo zřejmě nepotřeboval vyhrát tolik jako německá kancléřka, protože hlasování se považovalo za generální zkoušku na zářijové parlamentní volby. Ukázalo, že Němci jsou plně spokojeni s protikrizovou politikou vlády a Angela Merkelová zatím na obzoru nevidí problém se znovuzvolením. Naopak největší ponížení ve svých dějinách podle deníku zažili Brownovi labouristé, kteří v Británii skončili až třetí.
Neočekávaný úspěch pravice podle komentátora znamená, že se nijak zásadně nezmění poměr sil v novém EP, i když britští konzervativci se rozhodli opustit Evropskou lidovou stranu. Úspěch tohoto středopravého seskupení je i dobrou zprávu pro stávajícího předsedu EK José Barrosa, který může ve funkci zůstat ještě jedno období, i když diplomaté důvěrně vykládají, že Barrosovým problémem je přílišná samostatnost. V případě znovuzvolení by Barroso byl ještě sebejistější, což může evropské vůdce vést k přemýšlení o kandidatuře bývalého belgického premiéra Guy Verhofstadta.
Triumf pravice může také zničit předvolební dohodu, že po dvou letech v čele nového EP bývalého polského premiéra Jerzyho Buzka z pravicového tábora vystřídá socialista Martin Schulz. Do hry se může dostat kompromis s třetí nejsilnější frakcí v EP, liberály, jejichž vůdce Graham Watson by se mohl stát předsedou EP výměnou za hlasování pro Barrosa.
Za další korekci v EP list označuje nečekaný úspěch ultrapravicových a nacionalistických stran v Nizozemsku, Rakousku, Maďarsku, Finsku, Rumunsku a Británii, které budou s to vytvořit v EP vlastní klub a jejich hlasu bude nutno naslouchat. Od nynějška bude pro evropskou pravici ještě snazší brzdit integraci Turecka do EU – vždy se budou moci odvolat na růst vlivu nacionalistů a euroskeptiků v EP.
V krizi je nacionalistická košile blíž než elegantní sako jednotné Evropy, míní komentátor a vysvětluje, že při obraně národních zájmů v evropské aréně voliči více věří pravici, která nenechá přerozdělit zdroje ve prospěch chudých příbuzných z nových členských států. Volby však poznamenal i pokles důvěry v centristické strany a vzestup krajností na pravici i zelených na levici.
Za pozoruhodný výsledek list považuje rovněž 29 procent hlasů v Lotyšsku pro strany hájící zájmy ruskojazyčného obyvatelstva, které v unii vidí ochranu před diskriminací.
Při všech překvapeních však k revoluci ve sjednocené Evropě nedošlo. Ti napravo od středu si zachovali většinu, ale hůře sestaví koalici, protože napravo se nalézá pestrá tlupa skeptiků a extremistů. Zato nalevo od středu se socialisté, liberálové a zelení vyrovnají pravici. Čili stará hra bude pokračovat: levý střed proti pravému, uzavírá Kommersant.
Autor: Euroskop
