Libération: Ahmadínežád íránské prezidentské volby nevyhrál

16.06.2009
čtk

Francouzský deník Libération s odvoláním na informace, které údajně unikly z íránského ministerstva vnitra, napsal, že v prvním kole íránských prezidentských voleb byl nejúspěšnější bývalý premiér Mír Hosejn Músáví. Druhý prý skončil další reformní kandidát Mahdí Karrúbí a až třetí byl dosavadní prezident Mahmúd Ahmadínežád. Ten by tak prý nepostoupil do druhého kola, které by se v souladu s těmito výsledky musilo konat, protože nikdo nezískal nadpoloviční většinu.

Podle těchto údajů obdržel íránský expremiér Músáví 19 milionů ze 42 milionů odevzdaných hlasů (zhruba 45 procent). Pro Karrúbího prý hlasovalo 13 milionů voličů (zhruba 30 procent). Ahmadínežád údajně skončil jako třetí s 5,7 milionu hlasů (zhruba 13 procent). Podle oficiálních výsledků oznámených vládou Ahmadínežád získal dvě třetiny hlasů hned v prvním kole a Músáví třetinu. To neodpovídá žádnému z předvolebních průzkumů.

Zdá se, že podvod byl připraven již dávno před volbami, napsal Libération, podle kterého Ahmadínežádovi stoupenci již pohořeli při volbách z roku 2006 do obecních zastupitelství a do Rady dohlížitelů, která bdí nad dodržováním ústavy. Proto prý prezident nyní už nic neponechal náhodě: do volebních komisí vstoupili představitelé islámských milicí, které jsou Ahmadínežádovi věrné, a sčítání ovlivnili.

Tento podvod je výsledkem pečlivě promyšleného a machiavelistického plánu, který byl připraven a rozpracován před dlouhou dobou, soudí analytik Michel Makinsky.

Nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí byl údajně připraven Músávího vítězství uznat, ale Ahmadínežád ho prý přesvědčil, že Músáví i Karrúbí by usilovali o omezení Chameneího moci. Tu má v islámské republice nejvyšší duchovní vůdce fakticky větší než volený prezident.

Podle Libération reformní politici nezpochybňují samotné základy islámského režimu, i když v předvolebních televizních debatách otázka omezení Chameneího absolutní moci zazněla a je pro něj zcela nepřijatelná. Mnoho mladých voličů by si podle deníku přálo uvolnění režimu a více svobody, ale tento názorový proud není organizovaně prosazován, a to ani tajně.

Režim sice očekával, že po vyhlášení nečekaných výsledků vypuknou protesty, ale ne, že budou tak rozsáhlé. Proti demonstrantům zatím vůbec nezasáhly revoluční gardy – buď jsou samy názorově rozdělené, nebo nechávají špinavou práci na radikálních milicích. A islámské duchovenstvo, o které se režim opírá jako o morální autoritu, zachovává ticho úplně, podotýká deník.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek