19.06.2009
čtk – aktualizováno
Lídři států Evropské unie se podle ministra zahraničí Jana Kohouta na dvoudenním summitu v Bruselu, který dnes končí, dohodnou na zárukách pro Iry kvůli lisabonské smlouvě. Garance, na nichž se ve čtvrtek státníci neshodli, prý budou mít podobu mezivládní dohody, dodal šéf české diplomacie.
Irové loni v červnu v referendu Lisabonskou smlouvu odmítli. EU jim pak ve snaze přimět je k uspořádání nového referenda slíbila určité záruky, podle nichž smlouva nepřinese Irsku změny v několika oblastech, jako jsou tradiční irská neutralita či národní svrchovanost nad daněmi nebo potraty.
Mezi státy už je shoda ohledně obsahu garancí, rozpory se ale týkají toho, jakou právní sílu či formu by měly mít. Jde o to, jak se záruky nakonec dostanou do základního unijního práva. Forma, kterou budou přijaty, je jednoznačná, je to mezivládní dohoda. To je skutečně dokument, který nepodléhá ratifikaci v žádné členské zemi, zdůraznil Kohout.
Právě to již před summitem ale zpochybnil český prezident Václav Klaus, podle něhož by dokument o garancích musel být schválen parlamentem. Kabinet Jana Fischera, který summitu jako zástupce českého předsednictví EU šéfuje, to ale odmítá.
Rozhodnutí je právně závazné a nabude účinku dnem vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, píše se v návrhu závěrů ze summitu. Toto rozhodnutí poskytuje právní záruku v tom smyslu, že vstup lisabonské smlouvy v platnost nebude mít vliv na některé záležitosti znepokojující irský lid, uvádí také návrh, který se nicméně ještě může změnit.
Podle Kohouta všem účastníkům jednání bylo jasné, že státníci musejí Irům záruky v právně závazné formě dát. Jinak by to podle něj ohrozilo konání plánovaného druhého referenda v Irsku o Lisabonské smlouvě, a hlavně jeho případný výsledek.
Jednou z možností, o které se diskutovalo, bylo, že by státníci přijali protokol k Lisabonské smlouvě. Kvůli tomu se ale objevily obavy, že by to mohlo hlavně v Británii spustit lavinu debat o potřebě nové ratifikace celé smlouvy. Hledalo se tak řešení, které by tomu zabránilo, a tím je právě mezivládní dohoda.
Základní mantra přístupu je, že nesmí tím, že se vyjde vstříc irským požadavkům, být způsobena nějaká ujma – myšleno tím především znovu ratifikace v ostatních členských státech, podotkl Kohout.
To, jak by se měla mezivládní dohoda nakonec dostat do základní práva EU, se ještě dolaďuje. Nejpravděpodobnější, a zřejmě také nejsnazší cestou bude, že by se v budoucnu připojila k nějaké smlouvě o přístupu nové země k EU – tedy například Chorvatska.
Autor: Euroskop
