19.06.2009
čtk
K lepší regionální spolupráci v boji proti globální ekonomické krizi vyzvali prezidenti středoevropských zemí, kteří se sešli v srbském Novém Sadu. Hostitelská země Srbsko vyzvalo Evropskou unii, aby urychlila vstup balkánských zemí do unie. Na programu summitu, kterého se účastní i český prezident Václav Klaus, jsou otázky energetiky, hospodářství a evropské integrace.
Summitu středoevropských prezidentů, který se koná již po šestnácté, se kromě České republiky a hostitelského Srbska účastní také Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Moldavsko, Makedonie, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Ukrajina, Bosna, Itálie a Černá Hora.
Podle srbských médií se summitu odmítl zúčastnit albánský prezident Bamir Topi na protest proti tomu, že Srbsko nepozvalo kosovského předáka Fatmira Sejdia. Srbsko odmítá přijmout nezávislost Kosova a stále ho považuje za svou provincii, i když nad ní prakticky ztratilo vládu.
Klaus na summitu upozornil, že ekonomická krize dříve nebo později skončí, ale její dlouhodobé důsledky – důsledky protikrizových opatření – s námi budou delší dobu. Ujistil, že rozšíření EU je stále na programu, a vyzval Slovinsko, které již členem EU je, a jeho souseda Chorvatsko, aby urovnaly svůj pohraniční spor na dvoustranné úrovni. Rozpor mezi oběma bývalými jugoslávskými republikami brzdí chorvatské úsilí vstoupit do unie.
Rakouský prezident Heinz Fischer zdůraznil, že krize zůstává největší výzvou a vyžaduje mnohostrannou spolupráci. Musíme se soustředit na to, abychom v našich společnostech udrželi sociální vyváženost a soudržnost. Máme zvláštní odpovědnost za ochranu těch nejchudších a nejslabších, řekl.
Úsporná opatření, včetně snižování mezd ve státním sektoru, vyvolaly rozsáhlé protestní hnutí v zemích střední a východní Evropy, demonstrace se konaly od Lotyšska až po Balkán. Máme závazek vůči občanům našich zemí, musíme být rozhodní a postupovat tvořivě a jednotně, abychom zajistili skutečnou a udržitelnou prosperitu pro budoucí generace, řekl srbský prezident Boris Tadić. Jedině s plnou integrací západního Balkánu a Srbska jako jeho geostrategického centra, se EU stane oblastí skutečné bezpečnosti a ekonomické stability, řekl.
Srbská vláda, která je u moci teprve rok, si jako jednu z priorit stanovila členství v EU. Sedmadvacítka ale trvá na tom, že Bělehrad musí nejprve chytit a mezinárodnímu soudu vydat bývalého vrchního velitele bosenskosrbské armády z doby bosenského konfliktu (1992-1995) Ratka Madiče, který je obviněn z válečných zločinů.
Italský prezident Georgio Napolitano řekl, že v boji proti ekonomické krizi je ještě třeba hodně udělat postupným posilováním ekonomického řízení unie a kontrolou a vyrovnáváním finančního sektoru. Situace je stále vážná, a v některých případech dokonce velmi vážná, řekl.
Autor: Euroskop
