23.06.2009
čtk
Mnohé experty zaskočilo, když premiér Vladimir Putin oznámil, že Rusko přeruší jednání o vstupu do Světové obchodní organizace (WTO), aby se o členství pokusilo v celní unii s Kazachstánem a Běloruskem. Ale Rusko nikdy nemělo opravdový zájem o členství ve WTO, napsal v listu The Moscow Times ředitel Centra studií postindustriální společnosti Vladislav Inozemcev.
Zesnulý prezident Boris Jelcin se sice zavázal zapojit zemi do globalizovaného světa, ale Putin dospěl k závěru, že Kreml může od vstupu do WTO získat jen málo. Proto je také ochoten pominout zájmy ruských spotřebitelů.
Rusko je jediná velká ekonomika, která zůstává mimo WTO. Připojuje se tak do řad globálních outsiderů, jako je Bělorusko, Írán, Irák, Sýrie, Afghánistán, Jemen, Somálsko a Súdán.
Důvody ruského přerušení jednání s WTO
Proč tolik nepřízně Kremlu k největší obchodní komunitě světa? Za prvé pravidla WTO neupravují obchod se surovinami, které tvoří 65 procent ruského vývozu, tedy Rusko nemusí považovat členství za prioritu. Za druhé zůstat mimo WTO dovoluje Kremlu pokračovat v udělování zvláštních podmínek pro vládou kontrolované nejdůležitější podniky, tzv. národní šampióny. Za třetí si vláda přeje ponechat si možnost používat obchodní překážky jako politickou a hospodářskou zbraň vůči sousedním zemím kdykoliv, kdy usoudí, že postupují proti Rusku. A nakonec je státní rozpočet silně závislý na příjmech z cel.
Rusko je mimořádně citlivé na porušování své suverenity, což často vede k vyhrocené obchodní politice. Kupříkladu dodávky plynu pro Evropu byly použity jako zbraň proti Ukrajině. Kreml přerušil dodávky ropy do litevské rafinerie poté, co byly zmařeny snahy ruských firem ji ovládnout. Zakazuje se prodávat na ruském trhu gruzínská a moldavská vína, polské maso, estonské ryby či běloruský cukr a mléko.
Na zájmy ruských spotřebitelů se vůbec nehledí. Daleko důležitější je udržet při životě nevýkonné továrny, jako je automobilka AvtoVAZ, než dát spotřebitelům možnost pořídit si kvalitnější auta. Dokud výrobci budou důležitější než spotřebitelé, bude Rusko porušovat základní princip WTO: snižovat obchodní překážky ku prospěchu spotřebitelů.
Putinova koalice nechtěných
Po 16 letech promarněných ve vyčerpávajících jednáních s WTO se Putin rozhodl vytvořit koalici nechtěných. Spojil se s dvěma zeměmi, jejichž ekonomiky jsou dokonce centralizovanější než ruská a které mají ještě menší zájem obětovat svou obchodní svrchovanost na oltář WTO.
Samozřejmě je málo pravděpodobné, že by WTO nabídlo členství spíše celní unii Ruska, Běloruska a Kazachstánu, než samotnému Rusku. Důležitější se však jeví otázka, zda tato unie vůbec může vzniknout. Nápad se datuje od roku 1993, ale od té doby Moskva udělala málo, aby se návrh pohnul kupředu. Poslední mléčná válka s Běloruskem jen zdůrazňuje obtížnost dosažení dohody se sousedy. Navíc Rusku chybějí páky, kterými by mohlo přimět Bělorusko a Kazachstán k urychlení reforem, potřebných pro vstup do WTO. Důležitější však je, že Kreml potřebuje příjmy z cel více než kdykoliv dříve.
Obchodní vztahy jako politický nástroj
Putinův postup proti WTO a mléčná válka mezi Moskvou a Minskem spolu krásně ladí. Z politických důvodů Putin nemůže otevřeně prohlásit, že zbavuje Bělorusko přístupu na ruský trh, protože Minsk odmítá uznat nezávislost Abcházie a Jižní Osetie anebo protože se Minsk rozhodl zúčastnit se programu Evropské unie Východní partnerství, který Kreml považuje za protiruský. Podobně Putin nemůže říci, že Rusko nechce do WTO, protože to poškodí zájmy velké armády ruských byrokratů. A proto se vynořil nápad s celní unií.
Putinova reputace tak zůstane neposkvrněna. Koneckonců, byl to hlavní hygienik Gennadij Oniščenko, který vyvolal nynější napětí mezi Minskem a Moskvou. A nejspíše běloruský prezident Alexandr Lukašenko bude obviňován z budoucího napětí mezi Ruskem a WTO, které jen tak brzy neskončí.
Autor: Euroskop
