Ondřej Houska, E15, 24. června 2009
Mezi nešvary politiků patří zakládání nových a nových úřadů, skupin – a také frakcí. Dost často se jedná víceméně o zbytečnou činnost. Kupodivu se jí teď věnuje i česká ODS spolu s britskými konzervativci. Produktem je Evropská konzervativní a reformní frakce, nová skupina v europarlamentu.
Už teď vše nasvědčuje tomu, že její vliv bude v Evropě mizivý. Nová frakce chce pozvednout hlas proti federalistickým snahám, které prý převládají v Evropské lidové straně. S tou občanští demokraté a konzervativci dosud spolupracovali. Jenže výsledek bude takový, že se hlasy toryů i ODS ztratí v záplavě parlamentního řečnění.
Snaha obou stran změnit převládající naladění evropské pravice je legitimní. Ale jaké si pánové Zahradil a Cameron hledají spojence? Jejich přirozenými partnery jsou politici napravo od středu ve Švédsku, Nizozemsku nebo Polsku. Ale nikdo z nich v Evropské konzervativní a reformní frakci není.
Merkelová, Balkenende, Tusk, Reinfeldt patřili dosud mezi nejbližší spojence ODS v EU. Nová frakce postavení ODS mezi evropskou pravicí oslabí. – Na snímku hovoří expremiér a šéf ODS Mirek Topolánek a exministr zahraničí Karel Schwarzenberg s německou kancléřkou Angelou Merkel na summitu EU o Východním partnerství v Praze 7. května 2009. foto čtk
Do očí bijící je to v případě polské pravice. ODS sdílí řadu postojů s vládní Občanskou platformou, ale do své nové frakce zve opoziční Právo a spravedlnost bratrů Kaczyńských. Za tím nelze vidět nic jiného než antifederalistickou posedlost. Ano, Kaczyńští kritizují údajný evropský centralismus a plíživou snahu o superstát. To Cameronovi se Zahradilem stačí?
V manifestu nové frakce se hlásá třeba prosazování volného trhu a svobodného podnikání. Tento bohulibý cíl má ale mnohem více na srdci Občanská platforma než Právo a spravedlnost, nemluvě o leckdy bizarních ultrakonzervativních názorech obou polských bratří v morálních otázkách.
O ostatních pěti stranách budoucí frakce skoro nestojí za to se zmiňovat; dodají každá po jednom členu a vytvoří jen stafáž třem hlavním subjektům. I kvůli nim je ale už teď jasné, že poslanci nové skupiny budou velmi často hlasovat rozdílně. Nejspíš hlavně v ekonomických otázkách, na které přitom ODS klade obzvláštní důraz.
Ale vznik nové frakce má ještě jeden negativní dopad. Jací státníci měli na summitech evropských lídrů dlouhodobě blízko k názorům Mirka Topolánka? Angela Merkelová, Jan Peter Balkenende, Donald Tusk, Fredrik Reinfeldt. To byli klíčoví spojenci Česka na evropské scéně. Topolánek s nimi v pozici premiéra dobře komunikoval i proto, že patřil do stejné politické rodiny – do Evropské lidové strany.
To se teď změní. Pokud bude ODS v budoucnu řídit vládu, na vrcholných evropských schůzkách může počítat s menší podporou než dosud.
Vznik nové eurofrakce je nesmyslným tříštěním evropské pravice. Je pochopitelné, že s řadou názorů evropských lidovců ODS nebo britští konzervativci nesouhlasí. Proč ale nehledají spojence, k nimž mají ideově nejblíže? Místo toho si vybírají pouhé křiklouny proti užší integraci.
Autor: Ondřej Houska
