Václav Šmidrkal, EUROSKOP, 26. června 2009
Zemětřesení je slabé slovo, napsal francouzský deník Le Monde o neúspěchu levicových stran ve volbách do Evropského parlamentu. Frakce evropských socialistů (PES) získala jako celek 21,9 % hlasů (v roce 2004 to bylo 27,6 %) a přijde pravděpodobně o 54 křesel.
Pozoruhodné je, že levicové strany propadly ve většině členských zemí, bez ohledu na to, zda byly v opozici, nebo ve vládě. Vítězně z voleb vyšly levicové strany jen v šesti menších státech EU (Dánsko, Malta, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Švédsko). V některých zemích dosáhly levicové strany dokonce historicky nejhorších volebních výsledků (Německo, Velká Británie).
Napříč Evropou se mluví o paradoxu: navzdory postupující globální ekonomické krizi, ubývání pracovních míst a rostoucí nezaměstnanosti, dala většina Evropanů svůj hlas středo-pravicovým stranám. „Jistoty nabízené levicovými stranami voliče nepřesvědčily. Levicoví politici svůj neúspěch přisuzují nízké volební účasti: nepodařilo se jim vysvětlit vlastním voličům význam vlivu Evropského parlamentu na politiku Evropské unie, a ti pak nepřišli k urnám. Podle šéfa SPD Franze Münteferinga by se ale jednalo o „vtip dějin, kdyby v současné hospodářské situaci získali rozhodující slovo zástupci ideologie, která nadevše upřednostňuje trh.
Franz Müntefering: Kdyby levice v době hospodářské krize prohrála, jednalo by se o vtip dějin. – V hlavním stanu SPD v Berlíně 6. června 2009 po vyhlášení prvních výsledků voleb do EP se ovšem Franz Müntefering nesmál. foto čtk
Německá sociální demokracie (SPD) ztratila na vítězné CDU-CSU téměř deset procentních bodů. Ve světle blížících se voleb do Spolkového sněmu je tento výsledek pro SPD šokem, i když ve srovnání s minulými eurovolbami si strana pohoršila o pouhých 0,7 %, zatímco propad CDU-CSU byl 5,8 %.
Ve Francii byly volby triumfem vládní UMP (27,8 %). Od prvních voleb do EP se v této zemi ještě nestalo, aby vládní strana tyto volby vyhrála. Socialistická strana získala 16,48 %. Její masivní antisarkozyovská kampaň se obrátila proti ní. Na neúspěchu socialistů má podíl také odštěpení jejich přední tváře, Jeana-Luka Mélenchona, který loni na podzim založil Levicovou frontu pro změnu Evropy. Ta nyní získala za 6 % hlasů 4 poslanecká křesla.
Ve Velké Británii zažila Labouristická strana historický propad na 15,3 % hlasů a skončila až třetí v pořadí za konzervativci (27 %) a euroskeptickou UKIP (16 %). V Itálii zvítězil vládní Lid svobody (35,2 %); v Polsku se o prvenství „utkaly dvě pravicové strany: vyhrála středopravicová Občanská platforma (44,3 %) nad konzervativním Právem a spravedlností (27,4 %).
Jedinými zeměmi, kde levicová strana výrazně uspěla, byly Slovensko a Malta. Na Slovensku vládní strana Směr – sociální demokracie získala téměř dvojnásobek hlasů (32%) než druhá v pořadí SDKÚ-DS (16 %).
Autor: Václav Šmidrkal, Euroskop