01.07.2009
čtk
Německá kancléřka Angela Merkelová včera debatovala s mladými českými, německými, polskými a rakouskými tvůrci časopisu Weisse Flecken (Bílá místa) o nebezpečí plíživého pravicového extremismu. V berlínském Židovském muzeu rovněž dostala první exemplář letošního vydání zvláštního studentského časopisu. Středoškoláci v něm na základě vlastních rešerší a rozhovorů s pamětníky podali svědectví o nacistických zločinech, které tisk v minulosti zamlčel.
Už třetí vydání trojjazyčných novin je výsledkem školského projektu step21, jenž od roku 1998 usiluje o prohlubování historické identity a povědomí o hodnotách svobody tisku a lidských práv. Iniciativu, která vznikla jako reakce na sérii útoků proti cizincům, podporuje i Česko-německý fond budoucnosti.
Uvědomuji si, kolik to stojí námahy, než vzniknou noviny s kvalitním obsahem, ocenila dnes práci středoškoláků Merkelová, která s vybranými zástupci škol debatovala o pravicovém extremismu. Debaty se zúčastnil i osmnáctiletý Jakub Kavánek, jenž se kancléřky zeptal, zda pravicový extremismus může posílit nynější hospodářská krize.
Samozřejmě musíme být na pozoru, ale doufám, že jsme se z dějin trochu poučili, odvětila. Připustila, že krize vytváří podhoubí pro bujení extremismu a varovala před plíživým extremismem. Drobné ústrky a předsudky se podle ní rychle mění v averzi.
Paní kancléřka byla velmi příjemná, mluvila spontánně, odpovídala na otázky, nijak se nepřetvařovala. Byla v pohodě, popsal ČTK své dojmy z debaty student libereckého gymnázia F. X. Šaldy, jež do Weisse Flecken přispělo zpracováním svědectví o zániku židovského života v Liberci.
Po protižidovském pogromu 10. listopadu 1938 vyhořela v tehdejším převážně německém Reichenbergu s pasivním přihlížením místních policistů synagoga, která je dnes součástí krajské knihovny. Dobové noviny se však ani nezmínily o tom, že synagoga byla zapálena. Podle tehdejších novin vzplanula synagoga a hasiči ji začali okamžitě hasit, což podle svědka, s nímž jsme mluvili, a také podle dobových fotografií není pravda, řekl ČTK člen libereckého týmu Lukáš Banyi.
Mladí lidé měli díky rešerším přístup k historickým archivům a hovořili s pamětníky. Například tým Brněnský drak z Prvního německého zemského gymnázia v Brně se zajímal o osudy lidí mučených a popravovaných v Kaunitzově koleji, v níž si Gestapo zřídilo obávanou věznici. Studenti mimo jiné zaznamenali vzpomínky dnes devadesátiletého Josefa Styxe, jenž ve vězení v roce 1944 strávil půl roku. Viděli jsme to úplně z jiné stránky než z například učebnic dějepisu, kde Kaunitzovy koleje zmíněny nejsou a knížek o nich také není mnoho, řekl ČTK brněnský student Milan Neužil.
Do společného časopisu letos přispělo dohromady 70 studentů. Českou republiku zastupovali kromě brněnských a libereckých gymnazistů ještě jejich kolegové z Klášterce nad Ohří, kteří srovnávali skutečnost s propagandou po podpisu mnichovské dohody v roce 1938 v Podkrušnohoří.
Aktuální vydání Weisse Flecken vyšlo v nákladu 30.000 výtisků a náklad bude částečně distribuován do českých, německých, rakouských a polských škol. Zdarma si je lze objednat na internetu.
Autor: Euroskop
