06.07.2009
čtk
Nové členské země Evropské unie patrně získají jednu z hlavních funkcí v unijních institucích. V čele Evropského parlamentu totiž s velkou pravděpodobnostní stane polský kandidát Jerzy Buzek. Ten se řadí k lidovecké frakci, která v červnových volbách získala nejvíce křesel v zákonodárném sboru.
Šance bývalého polského premiéra stouply poté, co o víkendu italský lidovecký kandidát Mario Mauro podle listu EUobserver oznámil, že z boje o post odstupuje, aby zabránil zbytečným a ničivým rozdělením lidovecké skupiny. Buzek byl už předtím ale označován za žhavé želízko v ohni na obsazení křesla, na němž doposud seděl jiný lidovecký zástupce – Němec Hans-Gert Pöttering.
Já budu rozhodně podporovat Jerzyho Buzka, řekl dnes ČTK český lidovecký poslanec a jeho kolega z výboru pro průmysl Jan Březina (KDU-ČSL). Je to velice inteligentní a nekonfliktní a přitom zásadový člověk. Pro mě je to nejlepší možná volba a navíc je to člověk z nové členské země, doplnil.
O novém šéfovi zákonodárného sboru, v němž mezi 736 europoslanci bude i 22 Čechů, se bude rozhodovat na zasedání ve Štrasburku příští týden. Očekává se, že nejsilnější, lidovecká frakce přistoupí k dohodě o podpoře svého kandidáta se socialisty či liberály.
Žádná frakce nemá většinu, připomněl ČTK socialistický poslanec Libor Rouček (ČSSD) výsledky voleb. Je proto zapotřebí kompromis, na němž se podle něj budou podílet lidovci se socialisty či liberály.
Dá se očekávat dohoda uvnitř tohoto uskupení, řekl Rouček s tím, že nejpravděpodobnějším je formát dvou nejsilnějších stran, tedy lidovců a socialistů. Po dvou a půl letech by tak Buzka mohl vystřídat třeba prozatímní šéf socialistů a německý europoslanec Martin Schulz.
Pokud se Buzek dostane do čela evropského zákonodárného sboru, bude to vůbec poprvé, co v jedné z klíčových unijních funkcí stane zástupce bývalého komunistického bloku. Buzek v minulosti zastával post polského premiéra, byl europoslancem a za starého režimu také protikomunistickým aktivistou. Jsem Polák. Nikdy nezapomenu na to, odkud pocházím. Avšak v Evropském parlamentu reprezentujeme Evropany, řekl v polské televizi.
Další klíčové posty v EU jsou nyní obsazeny následovně: šéfem Evropské komise je Portugalec José Barroso a vysokým představitelem pro zahraniční a bezpečnostní politiku Španěl Javier Solana.
Barrosa podpořily členské státy, aby na postu zůstal i v příštím pětiletém období. Podpořit by ho ale musel i Evropský parlament, který o tom zřejmě v červenci rozhodovat nebude a nechá to až na začátek podzimu.
Solana dal zase o víkendu najevo, že už dál ve funkci zůstat nechce. O tom, kdo by ho mohl nahradit, se zřejmě bude rozhodovat až na podzim. To bude platit patrně i pro post stálého předsedy Evropské rady, který by měl vzniknout v případě, že vstoupí v platnost Lisabonská smlouva o reformě unijních institucí a rozhodování.
Europoslanec Jan Zahradil (ODS) ČTK nedávno řekl, že podle něj by nové členské země EU měly usilovat spíš než o získání křesla šéfa EP o to, aby jejich zástupce získal některou výkonnou pozici. Předseda parlamentu je podle něj méně významná, spíše jen ceremoniální funkce. I on nicméně připustil, že snadné by to nebylo.
V úvahu je totiž třeba brát při výběru kandidátů v úvahu řadu faktorů. Bývá to tak. To jsou ta základní kritéria: sever-jih, západ-východ, malé-velké, nové-staré. A teď do toho ještě přibyla kombinace muži-ženy. Těch kritérií máme tolik, že nikdo nemůže být úplně uspokojen, řekl.
Autor: Euroskop
