Martin Plesný, EUROSKOP, 8. července 2009
V pražském Centru Franze Kafky ve čtvrtek 2. července proběhla debata s názvem Evropa v první lize? Pozvání pořádajícího Respekt Institutu přijali bývalý vicepremiér Alexandr Vondra (ODS), dosluhující poslankyně Evropského parlamentu Jana Hybášková (Evropská demokratická strana) a nově zvolený europoslanec Jiří Havel (ČSSD).
Hlavním tématem diskuse byla otázka, zda se může Evropská unie stát rovnocenným partnerem světových velmocí. Podle Jiřího Havla je EU důležitým globálním hráčem již nyní, jen musí být ambicióznější a ofenzivnější. Za hlavní předpoklad Havel považuje konkurenceschopnost vyplývající z větší podpory školství. „Evropa předstírá, že je pro ni školství důležité, ale zanedbává ho,“ prohlásil Havel.
Přežije EU rok 2050? – Ohňostroj nad Brandenburskou bránou k 50. výročí založení Evropské unie během summitu Unie v Berlíně 25. března 2007. foto čtk
Naproti tomu Jana Hybášková problém vidí v pracovním trhu. „Základem Evropy je a dál má být sociální solidarita, ale pracovní trh musí být flexibilnější,“ zdůraznila Hybášková. Třetí diskutující, Alexandr Vondra, potom pokládá za nezbytný nástroj ke zlepšení postavení Evropy Lisabonskou smlouvu. Ani ta však z Evropské unie neudělá stejnou velmoc jako jsou USA nebo Čína, upozornil Vondra.
Potřebuje Evropa svého Obamu?
Při srovnání EU s USA došlo v diskusi na otázku, zda Evropa potřebuje svého Obamu, tedy výrazného vůdce. Nikdo z diskutujících si nemyslí, že by právě taková osobnost byla pro Evropu tím nejdůležitějším. Podle Jany Hybáškové nepotřebujeme jednoho Obamu, ale 27 lídrů jednotlivých zemí, kteří budou ochotní něco obětovat pro evropskou integraci. Evropa musí nejprve vyřešit konflikt o dělbu moci mezi národní a evropskou úrovní. Jiří Havel nepovažuje Obamu za zcela zásadního, neboť více než o osobnost jde v případě prezidenta USA vždy o jasně definovanou funkci představující jeden stát a národ. Situace Evropy je zcela jiná, s čímž souhlasila i Jana Hybášková. Alexandr Vondra potom doporučuje na žádného evropského Obamu nesázet, abychom nebyli zklamaní.
Blíží se konec Evropy?
Otázka z publika, zda současné problémy Evropy v čele s ekonomickou krizí nejsou předzvěstí stejného úpadku, jaký v historii postihl různé velké říše, rozproudila debatu nad několika tématy. Jedním z nich bylo zadlužení. Alexandr Vondra považuje za hlavní výzvu současné krize zachovat evropskou tradici odpovědné fiskální politiky. Podle Jiřího Havla je však zadlužení normální, kolísá v průběhu času a nynější situace není kritická, neboť jsou zabezpečeny velké instituce.
Jana Hybášková potom upozornila na nutnost vytvořit co nejjednotnější evropskou politiku vůči Číně. Té je třeba zabránit v podhodnocování vlastní měny, díky němuž Čína zvyšuje svůj vývoz a tím i růst své ekonomiky na úkor zbytku světa. Stejně tak je nutné přehodnotit evropský výzkum, který je neefektivní – podle Hybáškové tedy problém není v penězích. Třetí oblastí, na niž se Evropa musí zaměřit pro zabezpečení své budoucnosti, je obrana. Hybášková doporučuje využít kapacity NATO a věří, že již brzy v tomto směru nastane výrazný posun k lepšímu.
Autor: Martin Plesný, EUROSKOP
