03.09.2009
čtk
Americký prezident Barack Obama bude jako první hlava Spojených států předsedat schůzce Rady bezpečnosti OSN. Mimořádné zasedání, které se uskuteční 24. září, se podle americké vlády zaměří na hledání širší shody v boji proti šíření jaderných zbraní. Kontroverzní nukleární ambice takových států jako Severní Korea či Írán prý tentokrát v centru pozornosti nebudou. Informovala o tom dnes agentura AP.
Zasedání se soustředí obecně na nešíření jaderných zbraní a jaderné odzbrojení, nikoli na jednotlivé země, citovala agentura středeční vyjádření americké vyslankyně při OSN Susan Riceové. USA, které tento měsíc stojí v čele RB OSN a tím pádem určují i agendu jednání, podle Riceové již diskutují s dalšími 14 členskými zeměmi rady o obsahu možného závěrečného prohlášení či rezoluce schůzky, jež se uskuteční na okraj výročního zasedání Valného shromáždění OSN.
Schůzka RB OSN by měla zdůraznit nutnost posílení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, význam boje proti obchodování s jadernými materiály, potřebu zabezpečení uranu a plutonia, které mohou být využity k výrobě atomových zbraní, a podpořit úsilí směřující k celosvětovému jadernému odzbrojení, řekla Riceová.
Americká vyslankyně upozornila, že zasedání Rady bezpečnosti bude teprve pátým, kterého se zúčastní světoví vůdci, a vůbec prvním v historii, jemuž bude předsedat americký prezident. Vše doposud napovídá tomu, že bude při této příležitosti v radě přítomen velký počet šéfů států či vlád, možná dokonce všichni, řekla Riceová s poukazem na vůdce 14 členských zemí RB OSN.
Spojené státy zvolily podle Riceové boj proti šíření jaderných zbraní a jaderné odzbrojení jako téma zasedání, protože je považují za jednu z hlavních a nenaléhavějších otázek současnosti. Vyslankyně připomněla, že Obama se na tyto záležitosti zaměřil již ve svém projevu 5. dubna v Praze, v němž do budoucna slíbil úplné odstranění jaderných zbraní. Vyzval také k přijetí Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek a k jednání o nové dohodě, která by vedla k ukončení produkce materiálů používaných k výrobě atomových zbraní.
Agentura AP nicméně konstatuje, že Obama v této otázce čelí odporu na domácí politické scéně a americký Senát s velkou pravděpodobností nedá k ratifikaci Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek souhlas. A pokud tato smlouva nebude schválena na domácí scéně, těžko Obama přesvědčí zbytek světa k ukončení jaderných zbrojních programů, podotýká AP.
Smlouva o úplném zákazu jaderných zkoušek, dojednaná v roce 1996 vstoupí v platnost po ratifikaci 44 zeměmi s jaderným potenciálem, z nichž ji zatím kromě USA neratifikovaly Čína, Egypt, Indie, Indonésie, Írán, Izrael, Severní Korea a Pákistán.
Za vlády prezidenta Billa Clintona v roce 1999 americký Senát ratifikaci rozhodně odmítl, když proti hlasovali kromě tří všichni republikáni. Vláda potřebuje ve stočlenném Senátu k ratifikaci smlouvy 67 hlasů, což znamená, že bude nutná podpora některých ze 40 republikánů. Žádný z nich se přitom zatím otevřeně za ratifikaci nepostavil.
Autor: Euroskop
